1. Vytváření podmínek pro rozvoj silniční infrastruktury

Obecné cíle

Cílem naší snahy je podporovat současné procesy přípravy a dokončení realizace základního skeletu české dálniční sítě (D1, D3, D4, D6, D7, D11, D35, D43, D48, D49, D52, D55) včetně přípravy a realizace obchvatů na silnicích I. třídy. Silnice I. třídy by jednou měly být vedeny prakticky zcela mimo zastavěné území, dálniční sítě může být doplněna o některé dosud nesledované nové prvky. Chceme být aktivní i na legislativním poli a pomoci jak při tvorbě projektových dokumentací, projednávání projektů, tak i při realizaci vlastních staveb. Chceme se koncentrovat nejen na výstavbu nových dálnic a úprav silnic I. třídy, ale i na doplnění služeb pro účastníky silničního provozu, tedy na odpočívky či infrastrukturu pro vozidla na alternativní paliva (dobíjecí, plnící stanice). Důležitým tématem bude postupný vývoj v otázce zpoplatnění dalších částí silniční infrastruktury a internalizace externích nákladů.

Konkrétní cíle

• Podílet se procesně na dostavbě základní dálniční sítě v ČR do roku 2030, zejména na stavbách:
  • D1 Pražský okruh (stavby 511, 518, 519, 520)
  • D3 Praha-Nová Hospoda (středočeská D3), Třebonín-Dolní Dvořiště (jihočeská D3)
  • D6 Řevničov-Karlovy Vary
  • D35 Ostrov-Mohelnice
  • D52 Pohořelice-státní hranice
• Podílet se procesně na přípravě případného rozšíření dálniční sítě do roku 2050 dle výstupů z koncepčních prací ŘSD (posílení tangenciálních směrů):

2. Vytváření podmínek pro rozvoj železniční infrastruktury

Obecné cíle

V oblasti infrastruktury považujeme za klíčové zejména zvýšení propustnosti tratí jak pro osobní dopravu, tak pro přepravy nákladů. Současně je nutné konečně zahájit výstavbu a provoz rychlých spojení.
Proto se chceme zaměřit na dokončení modernizace národních železničních koridorů (III. a IV. koridor, modernizaci železničních uzlů (Praha, Brno, Pardubice, Česká Třebová, Ostrava), rozvoj Transevropské dopravní sítě (Plzeň-Domažlice, Ústí nad Labem-Cheb, Brno-Kolín-Děčín, Brno-Přerov) a zahájení realizace nových vysokorychlostních tratí. Sledujeme i spojení centra Prahy a Kladna s odbočením na letiště Václava Havla. Budeme naše úsilí zaměřovat i na problematiku změny trakční soustavy v ČR či implementaci systému ETCS do praxe. Společně s rozvojem infrastruktury je nutné sledovat i vývoj v otázce vozidlového parku.

Konkrétní cíle

• Podílet se na dokončení modernizace národních železničních koridorů a modernizaci železničních uzlů (Plzeň-Domažlice, Ústí nad Labem-Cheb, Brno-Kolín-Děčín, Brno-Přerov, železničních uzlů Praha, Brno, Pardubice, Česká Třebová, Ostrava).
• Podílet se na přípravě a realizaci pilotních projektů systému Rychlých spojení v ČR: Praha-Běchovice – Poříčany, Brno – Vranovice, Prosenice – Ostrava-Svinov, Praha-Vysočany – Lovosice/Litoměřice a Ústí nad Labem-západ – Drážďany.
• Podílet se na implementaci systému ETCS do praxe a hledat možnost podpory pro financování vybavení tímto systémem ve vozidlovém parku.

3. Vytváření podmínek pro rozvoj infrastruktury vodní dopravy

Obecné cíle

Cílem snažení na tomto poli bude především zlepšení a stabilizace plavebních podmínek na Labi, zejména výstavba plavebního stupně Děčín nebo Přelouč II. Sledujeme rovněž rozvoj přístavní infrastruktury pro nákladní dopravu, infrastruktury pro rekreační plavbu na Labi či na Vltavě, stejně tak rozvoj Baťova kanálu.
V souvislosti s očekávaným zvýšením významu vodní dopravy v rámci cílů „Zelené dohody pro Evropu“ je nutné soustředit se i na přípravu a zahájení výstavby vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe.

Konkrétní cíle

• Podílet se na přípravě a výstavbě plaveních stupňů na Labi (Přelouč II., Děčín), realizaci nových přístavišť (např. Děčín, Hřensko, Brná, Malé Žernoseky, Brandýs n.L, Čelákovice)
• Podílet se na přípravě a výstavbě staveb zlepšujících plavební podmínky na řece Vltavě (plavební komora Staré Město, lodní zdvihadlo Orlík, Slapy, rekreační přístaviště Kamýk n.Vltavou nebo Štěchovice.
• Podílet se na přípravě a výstavbě opatření na Baťově kanále (prodloužení splavnosti v úseku Rohatec-Otrokovice, plavební komory Bělov, Hodonín, rekreační přístav Kroměříž, plavební okruh Vnorovy-Veselí)
• Přispět k přípravě a zahájení postupné výstavby vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, prosazovat také využití jeho vodohospodářského potenciálu

4. Vytváření podmínek pro rozvoj letecké infrastruktury

V oblasti letectví bude kladen důraz primárně na rozvoj Letiště Václava Havla, zejména ve formě výstavby nové vzletové a přistávací dráhy, stejně tak modernizaci řídících, naváděcích a bezpečnostních systémů. Svoji roli mají i menší regionální letiště, například Ostrava, Brno, Karlovy Vary či Pardubice, které jsou sice ve vlastnictví krajů, ale mají rovněž velký zájem na svém rozvoji, zejména z hlediska parametrů vzletových a přistávacích drah a počtu nabízených zahraničních destinací.

5. Vytváření podmínek pro financování infrastruktury

Obecné cíle

Očekávaný rozvoj a zejména nová výstavba dopravní infrastruktury pro období 2020-2050 s sebou ponese vysoké finanční nároky. Bude nutné hledat další zdroje mimo dosud sledované možnosti, tedy zdroje státního rozpočtu (cestou SFDI) nebo evropských fondů (OPD, CEF). Připravuje se možnost rozběhu prvního PPP projektu v ČR v případě dálnice D4. Sledují si i různé formy garantovaného úvěrování s velmi nízkými úrokovými sazbami či další možnosti nedotačního charakteru. Zdrojová finanční disponibilita bude klíčová pro jakýkoliv očekávaný rozvoj a modernizaci dopravní infrastruktury.

Konkrétní cíle

• Podílet se na tvorbě prostředí zajišťující zdrojovou stabilitu ze strany státu, zaměřenou na:
  • Výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury
  • Výstavbu a údržbu pozemní infrastruktury
  • Výstavbu a údržbu sportovní infrastruktury
  • Výstavbu a údržbu komplexní infrastruktury pro potřebu krajů a obcí

6. Vytváření podmínek pro kvalitní dostupnost regionů

Obecné cíle

Fungující stát musí být postaven na efektivním a rychlém pohybu osob a zboží mezi regiony. Klíčové je, aby i v regionech vznikaly nové pracovní příležitosti, které umožní v regionech zaměstnávat lidi. Tento stav je nebude nutit dojíždět za prací do oblastí velkých měst (Prahy či Brna). Rovněž pak jednotlivým regionů roste HDP. V tomto směru chceme být také aktivní, nejen z hlediska rozvoje dopravní infrastruktury, ale i diskuse o systému obsluhy regionů veřejnou dopravou a zejména v otázce organizační provazby mezi státní a regionální objednávkou veřejné dopravy nebo v případě vzniku přestupních terminálů. Velmi důležitým regionální aspektem je i stabilizované financování údržby silnic nižších tříd.

Konkrétní cíle

• Podpora přípravy a výstavby kapacitní dopravní infrastruktury tangenciálního směru
• Podpora rozvoje služeb a vzniku pracovních příležitostí v regionálních centrech různé velikosti
• Podpora rozvoje komunikací nižších tříd
• Participace na debatě o nových modelech veřejné železniční objednávky v dálkové i regionální dopravě

7. Vytváření podmínek po zajištění udržitelnosti a rozvoje infrastruktury

Obecné cíle

Každý dopravní systém musí fungovat jako trvale udržitelný, tedy jeho parametry musí být z hlediska jeho rozvoje, ale především i údržby nastaveny tak, aby takový systém nezkolaboval a jeho hodnota časem nedegradovala. Musí být v rovnovážné interakci se svým okolím z hlediska vlivu na obyvatelstvo a životní prostředí. Každý nová investiční počin musí být doplněn nejen rozvahou o finanční náročnosti vlastního provozu a údržby, ale musí vykazovat akceptovatelné vlastnosti z hlediska procesů SEA, EIA či souladu s územně plánovací dokumentací. Podmínky pro zajištění udržitelnosti lze spatřovat v rovině technické, legislativní, personální či finanční. I toto je téma pro hlubší analýzu.

Konkrétní cíle

• Podílet se na úpravě zákonů, norem, vyhlášek souvisejících s procesem povolovacích procesů či majetkoprávní přípravou staveb
• Podílet se na poradenské činnosti spojené akcelerací přípravy či řešení sporů mezi jednotlivými aktéry procesu
• Podílet se na tvorbě a připomínkování územně-plánovací dokumentace na různých úrovních (PUR, ZUR, územní plány)

8. Středoevropský kontext

Dopravní infrastruktura ve střední Evropě stále nedosahuje parametrů, obvyklých v zemích západní Evropy. To se týká nejen dálničních staveb, ale i propustnosti a kvality železničních tratí, a zvláště pak stavu vodních cest. Na tomto poli považujeme za užitečnou intenzívní spolupráci zejména na úrovni V-4 a dalších sousedních zemích. Společný postup by se měl projevit nejen v koordinaci cílů a jejich realizace, ale také při prosazování společných regionálních potřeb na úrovni struktur EU, např. při aktualizaci evropské dopravní sítě (TEN-T), při konstrukci dlouhodobého rozpočtového výhledu a konkrétní náplně fondů, včetně aktuálně očekávaných prováděcích dokumentů „Zelené dohody pro Evropu“. Koordinaci je nutné podpořit nejen na úrovni Evropské komise a Evropské rady, ale také při projednávání jednotlivých opatření v Evropském parlamentu.

9. Evropský kontext

Dlouhodobým cílem evropských struktur je mj. adaptace struktury přeprav tak, aby přispívala k dekarbonizaci hospodářské činnosti. V oblasti dopravy již „Bílá kniha“ z roku 2010 stanovila cíl převést 50% dálkových přeprav nákladů (nad 300 km) ze silniční dopravy na dopravu železniční a vodní. „Zelená dohoda pro Evropu“ ambice tohoto převodu nastavila ještě výše, a to na 75%. Jakkoli mnohé z cílů tohoto dokumentu mohou být vlivem koronavirové krize oddáleny, nelze počítat s jejich anihilací. Proto chceme přispět k nové konstrukci „Koncepce nákladní dopravy“ tak, aby kapacita železnic a vodních cest v ČR i ve středoevropském prostoru těmto nárokům mohla dostát. Totéž se nepochybně musí zásadně projevit i v „Dopravní politice České republiky“ a dalších souvisejících dokumentech.

10. Vytváření podmínek pro rozvoj edukace a podmínek pro řízení jednostopých i dvoustoupých vozidel

Obecné cíle

Cílem je podporovat edukaci jezdců jednostopých vozidel a řidičů dvoustopých vozidel, přičemž za stěžejní bude vytvoření metodiky pro výuku v rámci motoškol a autoškol a jiných zájmových sdružení či institutů přímo lektorům. Cílem je podpora vozidel a zlepšení orientace jezdce či řidiče v provozu, a to i z pohledu kvality vozovek, dopravních předpisů či ostatních souvisejících právních předpisů, v neposlední řadě i z pohledu dopravního značení. Touto činností cílíme na prioritu bezpečnosti v provozu, a to jak na aktivní tak pasivní bezpečnostní prvky.

Konkrétní cíle

• vytvářet metodiky pro výuku v motoškolách, která se bude věnovat zejména bezpečnému pohybu v provozu
• zajistit školení a workshopy určené instruktorům
• přispět ke zlepšení úprav a oprav stavu komunikací ve vztahu k jednostopým vozidlům a komunikovat s příslušnými instituty a orgány
• informovat o aktuálním stavu infrastruktury elektromobility jednostopých vozidel a budoucích možnostech v této oblasti
• informovat veřejnost o nejnovějších trendech i zákonných povinnostech