- Téma kolem vzdělávání rezonovalo na kulatém stolu organizovaném Středoevropským institutem pro rozvoj dopravy bývalého ministra dopravy Vladimíra Kremlíka
Praha (6. listopadu 2021) – Velká část stavebních firem a podniků, především těch průmyslově a stavebně orientovaných, plánuje v následujících letech násobně vytěžit střední a vysoké odborné školy o nové absolventy. Vyplývá to z průzkumu Středoevropského institutu pro rozvoj dopravy bývalého ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Institut oslovil nejvyšší manažery státních firem. Ankety se účastnilo například Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Železnic nebo Řízení letového provozu. O tomto tématu se hovořilo také u kulatého stolů, který v září organizoval Středoevropský institut pro rozvoj dopravy.
Velkým přínosem by v uvedené oblasti podle manažerů státních organizací pomohla transformace na státní podniky nebo akciové společnosti.
První okruh otázek ankety směřovala na to, zda uvedené instituce již dnes spolupracují s oborovými středními a vysokými školami. Ředitelé odpověděli prakticky shodně. Jednak již se školami spoluprací a pak, že tento kontakt v následujících letech plánují dále rozšiřovat. „Snažíme se samozřejmě úzce spolupracovat s vysokými školami, a to v mnoha oblastech. Jedná se buď přímo o vědeckou a odbornou činnost či další výpomoc rámci plnění zakázek a úkolů, na kterých s příslušnou vysokou školou spolupracujeme. Akademická obec je pro nás velmi důležitá a vzájemné spolupráce si velmi vážíme. Z tohoto důvodu vycházíme vstříc i při zpracování diplomových a disertačních prací a naši zaměstnanci na nich intenzivně participují. Pokud je to časově možné, účastníme se i odborných přednášek a diskuzí. Podporu studentů považujeme za velmi důležitou zejména s ohledem na nedostatek pracovníků v odvětví dopravní infrastruktury,“ popisuje situaci na Ředitelství silnic a dálnic generální ředitel Radek Mátl.
Podobně se vyjádřil také generální ředitel Správy Železnic Jiří Svoboda. „Spolupracujeme celkem s 30 středními a 10 fakultami vysokých škol, zejména z technických oborů. Zaměřujeme se na odbornou podporu studentů a jejich pedagogů a popularizaci železnice. Nabízíme odborné praxe, exkurze, přednášky, stáže, témata závěrečných odborných prací, vybavení odborných učeben a sálů atd. Pořádáme interaktivní konference pro studenty, odborná sympozia pro pedagogy, přednášky, semináře, dny otevřených dveří na železnici. Účastníme se veletrhů pracovních příležitostí, firemních a kariérních dnů a dnů otevřených dveří partnerských škol. Studentům nabízíme studentský motivační program NádraŽák, realizujeme nejrůznější akce a eventy, jako například Student Cup, Staň se na jeden den…, apod. Publikujeme a komunikujeme na studentském webu spravazeleznic.cz/studenti a sociálních sítí Správy železnic. Naším cílem je popularizovat techniku a profese na železnici,“ doplňuje Jiří Svoboda.
Řízení letového provozu spolupracuje primárně se středními a vysokými školami, které svým zaměřením odpovídají požadavkům organizace při přípravě mladých odborníků v oblasti civilní letecké dopravy a souvisejících technických oborů. „Jedná se např. o ČVUT Praha, fakulty dopravní nebo elektrotechnická, VŠB TU Ostrava nebo VŠO Praha, Technická univerzita Košice, Žilinská univerzita a další. V tomto smyslu se tedy nejedná přímo o obory, které by byly přímo spojeny s dopravním stavitelstvím. V případě těchto škol jsme se podíleli především sponzorskými příspěvky na vybavení specializovaných akademických pracovišť, realizovali jsme řadu přednášek prostřednictvím našich odborníků nebo exkurzí na provozních stanovištích ŘLP ČR. Další spolupráce je navazována v případě speciálních grantů související s evropskými výzkumnými projekty v oblasti civilního letectví,“ vysvětluje generální ředitel ŘLP Jan Klas.
Další část ankety se soustředila na to, zda studenti středních a vysokých škol preferují spíše státní organizace nebo soukromou sféru. A tam byly odpovědi jednoznačné.
„Bohužel větší zájem ze strany studentů je spíše o soukromý sektor. Důvodem jsou zejména podmínky, které soukromý sektor je schopen nabídnout oproti tomu státnímu. Bohužel představy studentů o nástupních platech se často velmi liší od našich možností v rámci státní příspěvkové organizace, která má určeny tabulkové platy. Někdy může být i důvodem nedůvěra ve státní instituci, což se snažíme ve vnímání studentů naším přístupem změnit,“ uvádí Radek Mátl z ŘSD ČR.
Správa Železnic si zpracovala na toto téma průzkum na přelomu listopadu a prosince 2020 mezi studenty technických oborů středních, vyšších a vysokých škol. Z něho vyplynulo, že v rozhodování o budoucím zaměstnavateli nehraje roli, zda jde o soukromý nebo státní sektor. Většina z dotázaných odpověděla, že je pro výběr zaměstnavatele důležitá zajímavá náplň práce, atraktivní pracovní prostředí a výše finančního ohodnocení. Kromě toho považují studenti za klíčové možnost skloubení profesního a osobního života. Současný společenský fenomén se daří dlouhodobě naplňovat snadněji ve státní organizaci, a toho jsou si studenti vědomi.
„V tomto smyslu nelze dát z pohledu ŘLP ČR kvalifikovanou odpověď. Obecně však lze říct, že bez ohledu na formu zaměstnavatele začíná mladá generace hledat vyrovnanou work – life balance, kde výše platu není základním parametrem pro atraktivitu zaměstnavatele. Jedná se spíše o hledání možností aplikace snížení pracovního úvazku, uplatňování Home Office, vzdělávací programy a jiné výhody, které umožní rozvíjet osobní život mladých lidí,“ zmiňuje generální ředitel ŘLP Jan Klas.
Šéfové státních organizací také shodně uvádějí, že často dochází k situacím, kdy absolvent získá ve státní organizaci zkušenosti, a pak přejde do soukromého sektoru.
„Ano, jsou i takové případy. Ale většinou se o schopné studenty zajímají firmy již na škole a umožní jim stáže, aby posléze u nich pracovali. Udržet schopné zaměstnance, kteří po škole nastoupí k nám, není jednoduché, ale v mnoha případech se nám to už daří. Je to o dalších podmínkách kromě platu, které dokážeme nabídnout a samozřejmě i o zajímavé a pestré práci v týmu jednoho z největších státních investorů v zemi. Důležité je s mladými odborníky umět pracovat, dát jim příležitost spolurozhodovat a spolupodílet se na důležitých záležitostech a umožnit další vzdělávání. Myslím, že v této oblasti se nám povedlo velké množství práce a vzdělávací proces šel na ŘSD hodně dopředu. V posledních letech pozorujeme i trend mezi novými mladými zaměstnanci k touze o dostatku volného času, což lze umožnit např. pružnou pracovní dobou. Jsem přesvědčen, že jsme schopni nyní nabídnout mladým lidem po škole už velmi zajímavé podmínky,“ říká Radek Mátl z ŘSD.
Podle Jana Klase z ŘLP lze říct, že organizace sleduje obě varianty vývoje, tzn. odchody do soukromé sféry, ale i návraty zpět do sféry státního podniku. V tomto případě záleží vždy na zaměstnavateli a jeho skutečných možnostech, jakým způsobem motivovat a udržet mladé odborníky nebo je případně nalákat zpět ze soukromé sféry. V tomto smyslu je právě důležité i pro státní organizace aplikovat výše zmíněné principy work–life balance a individuální přístup pro generace mileniálů a následujících.
Zajímavým bodem pro řešení všichni vedoucí manažeři státních firem shodně uvádějí transformaci podniků na akciovou společnost.
„Věřím, že by se změnilo. Zejména by se zvýšila konkurenceschopnost vůči soukromému sektoru a taky by došlo k optimalizaci procesů v rámci ŘSD a zvýšení atraktivity podniku jako zaměstnavatele. Co ale považuji za důležité, je digitalizace procesů. A to nejen na ŘSD, ale v celém odvětví. Tím přilákáme další nové lidi do dopravního stavitelství. Z tohoto důvodu děláme postupně vnitřní změny v podniku, které nejsou plně závislé na samotné právní formě,“ upřesňuje Radek Mátl z ŘSD.
„Transformace na akciovou společnost by v našem případě jako státního podniku do jisté míry usnadnila naší společnosti vstup do mezinárodních obchodních aktivit a projektů. Současně by mohla s větší flexibilitou řídit své aktivity v souladu se standardními podmínkami zákona o obchodních společnostech, a to s ohledem na to, že zákon o statním podniku byl v devadesátých letech minulého století metodicky zaměřen především na ztrátové podniky ve vlastnictví státu, nikoliv na podnik vysoce ziskový, jakým byl ŘLP ČR. Nicméně změna právní formy v současné době nepředstavuje pro náš podnik nejbližší cíl,“ doplňuje Jan Klas z ŘLP.
