- Nejvíce pracovníků chybí na výstavbě a v projektové přípravě mostních konstrukcí
- Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík sonduje, zda není na trhu prostor a silná poptávka po založení nové odborné střední školy
Velké stavební firmy v České republice začínají silně pociťovat nedostatek pracovníků na stavbách a v projekčních kancelářích. Může za to jednak dlouhodobý klesající trend zájmu o tyto profese, a pak také odliv zahraničních pracovníků kvůli pandemické situaci v České republice v posledních dvou letech. Stavební firmy situace významně nutí k tomu, aby posilovaly spolupráci se školami na středních i vyšších stupních. A ještě více investovaly do vzdělávání vlastních pracovníků.
Uvedené informace vyplývají z průzkumu, který mezi stavebními firmami provedla Hospodářská komora hlavního města Prahy a STŘEDOEVROPSKÝ INSTITUT PRO ROZVOJ DOPRAVY, z.ú., jenž v roce 2020 založil bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík.
Velký nedostatek firmy pociťují hlavně u profesí spojených s výstavbou a rekonstrukcemi mostů. Na tom se stavební firmy shodují nezávisle na sobě. „Jde o kalkulanty, výrobní přípraváře, mistry nebo stavbyvedoucí mostů,“ říká například personální ředitel společnosti M – Silnice Milan Bůžek.
František Fryš, výrobně-technický ředitel ze stavební společnosti Swietelsky, doplňuje další profese, které v českém dopravním stavitelství chybí. „Nedostatkovým zbožím jsou v podstatě lidé pro všechny operativní a výrobní profese – pro práce na stavbách. Chybí stavební dělníci a vyučení řemeslníci, jako jsou tesaři nebo zedníci. Chybí také strojníci nebo řidiči stavebních strojů. Těžko se shání rovněž pracovníci pro řízení prací na stavbách – mistři, výrobní technici, stavbyvedoucí, a to jak vyučení, tak středoškoláci,“ konstatuje František Fryš. Podle něj mladí lidé nemají o toto zaměstnání dlouhodobě zájem. „Ta práce není pozitivně propagována už léta a teď se to projevuje. Věkový průměr našich zaměstnanců roste a mladí ty starší, věrné a specializované, zatím nenahrazují,“ říká.
Stavební firmy hledají své zaměstnance už na školách. A proto ve spolupráci se vzdělávacími institucemi realizují řadu společných aktivit.
To platí například u společnosti M – Silnice, která realizuje celou řadu vzdělávacích programů ve spolupráce se středními a vysokými školami. „Realizujeme celodenní stáže pro střední i vysoké školy ve stavebních oborech. Jde o programy na stavbách, obalovnách nebo lomech. Nabízíme také celoročně brigády a praxe. Účastníme se živých knihoven,“ uvádí Milan Bůžek. Podle něj je také velmi podstatná role státu. „Bez přijetí strategie státu, který bude bezplatné školství poskytovat podle potřeb trhu, tedy nebude dotovat obory, o které je sice zájem, ale následně nejsou na trhu potřeba, je veškerá snaha škol a zaměstnavatelů jen kosmetickým vylepším,“ doplňuje Milan Bůžek.
Také společnost Swietelsky spolupracuje se středními a vysokými školami. Účastní se například různých propagačních akcí ve školách. Ať už jde o dny otevřených dveří, exkurze nebo dny řemesel. „Spolupracujeme například s učilištěm v Chrudimi nebo se stavebními průmyslovkami. Podporujeme také učiliště ve Vimperku. Kontakty udržujeme s VŠTE v Českých Budějovicích, se stavebními fakultami ČVUT i VUT v Brně. Snažíme se pomáhat sponzorsky, občas organizujeme exkurze na stavbách,“ vysvětluje František Fryš ze společnosti Swietelsky.
„Největší problém je sehnat elektromontéry, instalatéry, mistry a stavbyvedoucí – poptávka je extrémní a zaměstnanci z covidem postižených oborů takovou rekvalifikaci v rychlokurzu opravdu nezískají,“ říká Slavomíra Sedláčková, personální ředitelka Skanska Central Europe.
Na otázku, co by situaci pomohlo, František Fryš odpovídá, že především propagace tvůrčí práce, technického a stavebního školství a stavebnictví vůbec. „Když už se rodiče rozhodují, že doporučí dítěti studium na stavební průmyslovce, a bývá to hlavně v rodinách, kde má toto povolání tradici, většinou nevědí, že existuje obor dopravní stavby či vodohospodářské stavby,“ doplňuje.
Podobné výhrady a poznámky mají i další představitelé stavebních firem v České republice. Patří sem například společnosti Metrostav nebo Znakon, které se také výzkumu institutu SIRDO účastnily.
„Jelikož je Metrostav univerzální stavební firmou, rádi bychom na půdě hlavního města Prahy kromě zmíněného dopravního stavitelství posílili spolupráci obecně ve všech segmentech stavební výroby. Také v pozemním stavitelství nám dlouhodobě chybí řemeslné profese, stejně jako kvalitní střední článek řízení či znalí technici v přípravě a realizaci, jako jsou mistři a přípraváři,“ uvádí personální ředitel společnosti Metrostav Ladislav Profota.
Podobná situace je i u projektantů. A ani tyto kanceláře, stejně jako samotné stavební firmy, to nevzdávají a realizují řadu aktivit na podporu odborného školství.
Martin Höfler, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Pudis, říká, že jejich projektantská společnost cítí určitě dlouhodobý nedostatek dobrých a zodpovědných projektantů, a to především mostařů, ale i silničářů. „Absolventi stavebních škol jdou často za pozicemi, které jsou schopny jim nabídnout lepší mzdu. Například na stavbu než do projekce. Dále máme nedostatek rozpočtářů, protože je to profese velmi zodpovědná a v tom množství položek, které se na stavbách vyskytují – vyšší jednotky tisíců položek – se chyba udělá. Evidujeme i nižší množství absolventů geologických oborů na přírodovědných fakultách,“ uvádí Martin Höfler.
Společnost Pudis má smluvní spolupráci s ČVUT Dopravní fakultou. A zapojuje se osobně i generální ředitel. „Já jsem rovněž na velmi malý časový úvazek také zaměstnancem fakulty, členem týmu vyučujících, mám několik přednášek a vedu diplomové a bakalářské práce. Jsem členem státnicové komise. Na fakultě působí i další mí kolegové, a to v rolích Ph.D. studentů s povinností výuky. Účastníme se Kariérního dne pořádaného každoročně fakultou. Propojujeme školu a praxi jednou za rok exkurzí na stavbu, pokud to podmínky dovolují. Roční investice do takové aktivity je zhruba 100 tisíc korun, nepočítám-li náklady na čas,“ uzavírá Martin Höfler.
Také Slavomíra Sedláčková ze společnosti Skanska říká, že firma intenzivně spolupracuje s univerzitami. „Dobrou zkušenost máme hlavně s odbornými praxemi i stážemi, online přednáškami a virtuálními exkurzemi,“ doplňuje.
Hospodářská komora hl. m. Prahy a STŘEDOEVROPSKÝ INSTITUT PRO ROZVOJ DOPRAVY, z.ú. se v současné době velmi intenzivně věnují oživení vzdělávání oborů dopravního a pozemního stavitelství. Za tímto účelem připravují obě instituce webinář, který se uskuteční 22. června 2021.
„Další v plánu je podpis memoranda firem a státních institucí a škol o jejich užší spolupráci a propojení praktických i teoretických aktivit. Cílem je, aby mohli studenti škol více chodit na praxi do stavebních a projektantských firem. Tyto si pak své studenty lépe vychovají,“ říká ředitel Hospodářské komory Praha Zdeněk Kovář.
„V říjnu 2019 při odstartování dostavby obchvatu Třince jsem tehdy ještě v pozici ministra dopravy hovořil mimo jiné s primátorkou Třince Věrou Palkovskou a šéfem společnosti Eurovia Martinem Borovkou. Všichni jsme se jednomyslně shodli, že je potřeba posilovat učňovské vzdělávání, neboť řada pracovníků ve stavebnictví postupem času odchází do penze a nových je absolutní nedostatek nejen na samotných stavbách, ale i ve školách. Ať již učňů, studentů nebo učitelů,“ uzavřel ředitel SIRDO Vladimír Kremlík.
Vladimír Kremlík si současně pohrává s myšlenkou o založení odborné střední školy s podporou soukromých stavebních a projektantských společností. „Dívám se na to, zda je na trhu po takové škole poptávka a podle této sondáže se pak rozhodneme, jak v této věci pokročit dál nebo jít případně od toho,“ doplňuje Vladimír Kremlík.
Jan Piskáček
