Stále diskutovaná a tolik potřebná novela stavebního zákona nenechává klidnou ani nastupující vládní koalici. Jaké změny ohledně stavebního zákona plánuje a jak se bude snažit zamezit tomu, aby se z výstavby nových cest opět nestal běh na desetiletou trať?
Položili jsme zástupcům koaličních stran pět stejných otázek a jejich odpovědi průběžně doplňujeme.
Marian Jurečka – KDU-ČSL
- Které body konkrétně vám v novele vadí ve vaší straně nejvíce? A jak by se vámi navržené změny mohly dotknout výstavby dopravní infrastruktury?
Ve schváleném zákoně je řada pozitivních věcí a úprav, které chceme zachovat, ať již jde o digitalizaci stavebního řízení či mechanismy bránící svévolnému prodlužování stavebního řízení atd.
Co považujeme ale naopak za ohrožení fungování stavebního řízení, je úplná institucionální změna, která fakticky likviduje spojený model veřejné správy a měla by řadu negativních vedlejších účinků včetně možného úplného zastavení stavebního řízení. Tomu chceme zabránit, jak jsme slíbili i před volbami. Na druhou stranu jsme od počátku podporovali vytvoření dvou specializovaných stavebních úřadů, které by právě zajišťovaly mimo jiné výstavbu infrastrukturních staveb včetně těch dopravních. Zrychlení je zde nutné. Počítáme s náběhem účinnosti tak, jak byla schválena.
- Asi nejčastěji zmiňujete problematiku vzniku tzv. megaúřadu. Jaký systém fungování stavebních úřadů preferujete? Jste spíše pro zachování současného systému stavebních úřadů, nebo preferujete novou skladbu?
Skutečně nechceme vynakládat zbytečně veřejné prostředky na budování nových úřadů či vytváření nových pracovních míst pod služebním zákonem. Proto chceme zachovat spojený model veřejné správy a pro zajištění funkčnosti celého modelu posunout stavební úřady na ORP a obslužnost území řešit formou např. odloučených pracovišť. Je to jedna z variant, které diskutujeme. Krajské stavební úřady by plnily roli odvolacího místa. A současně je třeba zdůraznit, že podporujeme v maximální možné míře integraci dotčených subjektů, která by garantovala potřebné zrychlení stavebního řízení i pro „malé“ stavebníky.
„Nechceme vynakládat zbytečně veřejné prostředky na budování nových úřadů.“
- Co jsou podle vás nejčastější důvody pomalé výstavby v Česku? Myšleno jak stavby dopravní, tak stavby rezidenční. Myslíte si, že je problém právě v aktuální podobě stavebního zákona?
Ano, ale nejen. Současný zákon skutečně není ideální. Díky mizivé míře integrace je občan nucen obíhat nesmyslně úřady a shánět razítka. Toto musí skončit. Co může výrazně pomoci a na čem je shoda i se současnou vládou, je důsledná digitalizace stavebního řízení.
- Chystáte informační kampaň o nové podobě stavebního zákona směrem k veřejnosti, obcím i firmám?
Jednoznačně ano. Předpokládám, že to bude jeden z úkolů nového ministra pro místní rozvoj. Na náběh v roce 2023 a 2024 musí být všichni připraveni. Současně bychom uvítali, kdyby současná ministryně nekonala kroky, které nebudou v souladu s legislativním plánem nové vládní koalice.
- Jaká konkrétní zjednodušení a urychlení má přinést digitalizace? Jaké termíny stran digitalizace stavebního řízení má v plánu vaše strana a nová vláda, které se účastníte? Kdy bude podle vás stavební řízení plně digitalizováno?
Těžká otázka. I termíny, které si prosadilo současné vedení MMR se ukázaly jako nereálné. Paní ministryně ví, že budou muset být prodlouženy. Bude to velký úkol pro nového ministra na MMR. Čím dříve, tím lépe. Vzhledem k tomu, že pan ministr bude řešit i celkovou digitalizaci státní správy, tak věřím, že nedílnou a prioritní součástí bude i celé stavební řízení. Tento slib musíme dodržet.
Ivan Bartoš – Česká pirátská strana
- Které body konkrétně vám v novele vadí ve vaší straně nejvíce? A jak by se vámi navržené změny mohly dotknout výstavby dopravní infrastruktury?
Zásadní problém vnímáme ve vyčlenění stavebních úřadů i všech dotčených orgánů do nové samostatné úřední struktury na úrovni nových krajských stavebních úřadů. Z našeho pohledu se tak rozhodování vzdálí od lidí, a také od úředníků, kteří jsou denně aktivní v místě, znají místní podmínky a budou s důsledky svých rozhodnutí žít desítky let. Stavební řízení na rodinný domek nebo třeba malou fabriku za městem nelze vést od stolu z 50 km vzdáleného krajského města.
Pokud jde o dopravní infrastrukturu, tam je situace jiná – dálnice protíná území mnoha obcí i krajů, a není spravedlivé, aby celé břemeno tak složitého stavebního řízení nesl malý obecní úřad náhodně vybraný na její trase. Proto velké stavby nadregionálního významu bude řešit Specializovaný stavební úřad, který plánujeme zachovat a který zahájí svou činnost už v roce 2023.
- Asi nejčastěji zmiňujete problematiku vzniku tzv. megaúřadu. Jaký systém fungování stavebních úřadů preferujete? Jste spíše pro zachování současného systému stavebních úřadů, nebo preferujete novou skladbu?
Současný model tzv. smíšené veřejné správy, kdy část státní správy vykonávají obecní úřady, má v Česku dlouholetou tradici. Stát je odpovědný za „obsah“, tedy za stavební právo jako takové. Ale odpovědnost za výběr úředníků a organizaci jejich práce nese starosta, tedy politik nejblíže lidem. Určitě povedeme diskuze o parametrických úpravách, ale zásadní reformu nechystáme.
Totéž se nedá říct o Nejvyšším stavebním úřadu. Nemyslíme si, že problém příliš byrokratického stavebního řízení vyřešíme tím, že zřídíme nový centrální úřad.
„Naším ideálem je model, kdy se dokumentace nahraje do jednotného úložiště.“
- Co jsou podle vás nejčastější důvody pomalé výstavby v Česku? Myšleno jak stavby dopravní, tak stavby rezidenční. Myslíte si, že je problém právě v aktuální podobě stavebního zákona?
Položte tuto otázku 10 lidem z oboru, a každý vám řekne jinou odpověď. Jednou z věcí, kterou jsme opakovaně kritizovali, byla absence analýzy. Nový stavební zákon chce řešit problém, aniž by jeho tvůrci znali jeho příčiny. My máme studie, ovšem provedené na velmi malém vzorku úřadů, podle kterých jsou příčiny na obou stranách, jak na úřadech (dotčené orgány odkládají složitá rozhodnutí), tak ale i na straně stavebníků, kteří často dodají neúplnou dokumentaci nebo projekt rozporný s územním plánem. U velkých staveb navíc přibývá i ten problém, že velkou dopravní stavbu řeší malý úřad někde na její trase, jak bylo zmíněno výše.
Nevěříme, že na složitý problém existuje jedno kouzelné řešení „přijmeme nový zákon a zítra se začne stavět rychleji“. Je potřeba zřídit Specializovaný úřad, najmout schopné lidi, dokončit digitalizaci, racionalizovat dotčené orgány… Ale zvládnout se to dá.
- Chystáte informační kampaň o nové podobě stavebního zákona směrem k veřejnosti, obcím i firmám?
Jistěže. Půjde ale spíše o odborná školení než o kampaň k veřejnosti. Pro nás je ideálem, aby člověk přišel na úřad, podal žádost a ideálně vůbec nemusel znát paragrafy. Žadatele nezajímá, že máme stavební zákon, žadatele zajímá, kdy bude moct stavět.
- Jaká konkrétní zjednodušení a urychlení má přinést digitalizace? Jaké termíny stran digitalizace stavebního řízení má v plánu vaše strana a nová vláda, které se účastníte? Kdy bude podle vás stavební řízení plně digitalizováno?
Dodnes to fungovalo tak, že existovala papírová dokumentace, která kolovala po úřadech (často v doprovodu stavebníka) a každý dotčený orgán na ni musel dát razítko. Naším ideálem je model, kdy se dokumentace nahraje do jednotného úložiště, a paralelně k ní přistoupí a posoudí ji všichni, kdo k ní mají co říct – nejen stavební úředník a dotčené orgány, ale i správci technických sítí atd. Jednotný informační systém také urychlí komunikaci mezi úřady a usnadní kontrolu (tím získáme ta data o tom, proč věci dlouho trvají).
Je potřeba zdůraznit jednu věc – digitalizace už běží. Je nezávislá na novém stavebním zákoně. Agendový informační systém, tedy software, ve kterém pracují úředníci stavebních úřadů, přijde s novým stavebním zákonem (nemá smysl digitalizovat proces, který se bude měnit), ale je tu Portál stavebníka, je tu Digitální technická mapa, jsou tu geoportály… Většina z tohoto bude plně spuštěna v roce 2023, i když dílčí změny (třeba vkládání dat) ještě chvíli potrvá.
