Myslíte si, že vysokorychlostní trať přes Českou republiku má smysl?
Česká republika leží v srdci Evropy. Vedou přes nás mezinárodní koridorové tratě do Polska, Rakouska, Německa, Maďarska a Slovenska. Svět je zahlcený automobilovou dopravou a je třeba ještě více, aby lidé cestovali vlakovou dopravou, která je z hlediska životního prostřední nejčistší. Dnes je důležité, aby přepravní časy z jednotlivých velkých městských center byly podstatně kratší. Vysokorychlostní vlaky můžeme označit jako letadla bez křídel. Vlaky nás prakticky dovezou až do center měst. Odpadá zde složité odbavování, které je na letištích. Před dvěma lety vyšla moje kniha „Svět rychlých vlaků“. Tam píši o tom, jak probíhal vývoj zvyšování rychlostí vlaků na železnici, a jak probíhá vývoj výstavby vysokorychlostních tratí ve světě v posledních letech. Vím, že v rámci modernizace našich hlavních tratí nemáme ještě dokončenou modernizaci řady uzlových stanic, Ale VRT a dokončení modernizace uzlů jsou dvě samostatné věci. Pokud nechceme, abychom se stali během času „Muzeem železniční dopravy“, tak budování VRT v naší zemi je zcela na místě. Přinese to navíc práci pro mnoho lidí a budou se točit peníze. Dopravní stavby vždy byly motorem rozvoje ekonomiky.
Na řadě míst, kterými má vést vysokorychlostní trať, se zvedla vlna odporu proti tomuto záměru.
Lidé protestují ze dvou důvodů. Jednak z důvodu záboru půdy a také z obavy hlučnosti. Víme jak nepříjemné je sousedství dálnice a dálnice „doslova hučí“. Na pracovišti v Praze jsem měl okno nad Jižní spojkou a ten „hukot provozu“ mně nutil, abych měl okno zavřené a vždy jen potřebně vyvětral. Zde je třeba si uvědomit, že na vysokorychlostní trati tomu nebude jako na dálnici, kde se za sebou řítí jedno vozidlo za druhým vysokou rychlostí. Na VRT bude bezstyková kolej, takže zde odpadá hluk při přejíždění kol vlaku přes styky kolejnic, jak je tomu u běžných tratí. Vysokorychlostní vlaky jsou elektrické jednotky, které jsou vyrobeny z lehkých kovů, a váha vlaku v souvislosti s hnacími motory a ostatním vybavením je rozložena po celé délce vysokorychlostní jednotky. Protihlukovým opatřením na železničních tratích je věnována velká pozornost a probíhala celá řada projektů, která se danou problematikou zabývala. K faktorům, které určují převažující typ hluku je také rychlost. Obecně platí, že při nízkých rychlostech je dominantní hluk hnacího vozidla, zatímco při středních rychlostech se již projevuje hluk valivý. Valivý hluk je vyvolán především stykem dotykové plochy kola s kolejnicí, dále pak vzniká ve všech místech v podvozku, kde se vlivem otáčení dvojkolí vyskytuje tření. U rychlostí vyšších pak nastupuje hluk aerodynamický, což je prakticky – svištění krajinou, kdy vlak proráží vzduch. Na základě zkušeností musí mít VRT vybudovány protihlukové stěny, které zvuk pohlcují a ne odráží. Pokud se chráněný objekt nebo území nachází blíže k trati, jsou navrhována opatření, nejčastěji v podobě protihlukových stěn nebo ozeleněných valů.
Budou vysokorychlostní vlaky provozovat naši dopravci?
To je velice správná otázka. Zatím jsem neviděl informaci o tom, že by se některý z našich dopravců vyjádřil, že by chtěl jezdit na vysokorychlostní železnici. Byla by velká škoda, kdyby přes VRT ČR, projížděli jen zahraniční dopravci. Určitě by mělo Ministerstvo dopravy k tomu zaujmout zásadní stanovisko. Měla by vzniknout samostatná státní společnost vysokorychlostní dopravy nebo nová dceřiná společnost národního dopravce České dráhy.
Budou mít na trať VRT přístup i normální osobní vlaky?
Na většině vysokorychlostních tratí se provozují jen vysokorychlostní vlaky. Samozřejmě, že je potřeba také, aby provozem na VRT alespoň částečně docházelo k návratnosti vložených prostředků. Podle dopravního modelu by mělo být na trase Praha – Brno až 60 tisíc cestujících denně. Jízdní doba mezi těmito městy, by se měla zkrátit ze současných skoro tří hodin na zhruba 50 minut. Časová úspora se bude také týkat v konečné fázi i cestující na trase Ostrava – Praha, kdy by měla být jízdní doba okolo hodiny a půl. Podle údajů Správy železnic by mimo vysokorychlostních vlaků s rychlostí 320 km/h, jezdit i další železniční spoje, jejichž úlohou bude obsloužit menší města po trase. Takže vysokorychlostní trať nebude jen pro Pražáky, Brňáky a Ostraváky, ale například i pro obyvatelé Havlíčkova Brodu, Žďáru nad Sázavou nebo Hranic na Moravě.
Jak to tedy nakonec vidíte?
Závěrem bych chtěl říct, že je nutné klást důraz na využívání hromadné dopravy s upřednostňováním dopravy co možná nejšetrnější k životnímu prostředí. Proto i evropská dopravní politika má ve svých koncepcích rozvoj železniční dopravy. Modernizace a optimalizace železničních tratí, které v posledních letech probíhají i na našem území, s sebou nesou také snížení hluku a vibrací. VRT Praha – Brno – Ostrava/Břeclav vytvoří základ sítě vysokorychlostních železnic ve střední Evropě. A o to vlastně jde. Nebýt muzeální železnicí, ale i tranzitní vysokorychlostní železnicí.
