Jak posílit bezpečnost na železničních přejezdech? Signály na přejezdech by měly být v univerzálních jazycích, anebo rovnou obsahovat piktogram vlaku. Stožár výstražníku by bezpečnost zvýšil jinou barvou nátěru a doplněním blikajícího nápisu STOP. Závorám by zase pomohly cizojazyčné nápisy, na přejezdech by také mohly přibýt žluté čáry, shrnuje ve svém komentáři nezávislý železniční expert Josef Schrötter.
Stále rostoucí počty aut na silnicích a nepozornost řidičů přispívají ke střetnutím s vlaky na železničních přejezdech.
Z železniční nákladní dopravy přešlo zhruba 40 procent na silniční nákladní dopravu. Svědčí o tom velké množství kamionů na našich silnicích. Řada z nich se potom snaží šetřit poplatky za použití dálnice a jezdí po okresních silnicích, kde se nachází nejvíce železničních přejezdů.
Z železniční nákladní dopravy přešlo zhruba 40 procent na silniční nákladní dopravu. Svědčí o tom velké množství kamionů na našich silnicích. Řada z nich se potom snaží šetřit poplatky za použití dálnice a jezdí po okresních silnicích, kde se nachází nejvíce železničních přejezdů.
V Evropské unii je 47 procent úrovňových přejezdů chráněno jen ondřejskými kříži. Zbytek je vybaven různými technickými prostředky pro zábranu nebo výstrahu. Výstražné signály na přejezdech se aktivují před příjezdem vlaku na přejezd v časovém intervalu. Rozlišujeme dva časové údaje a to, „předzváněcí dobu“, což je doba od započetí výstrahy do okamžiku sklápění břeven závor a „přibližovací dobu“, což je doba od započetí výstrahy do doby příjezdu čela železničního vozidla na přejezd, které se pohybuje maximálně traťovou rychlostí.
Celosvětově je výstraha dávána jedním nebo dvěma blikajícími červenými světly. V České a Slovenské republice se na přejezdu signalizuje také to, že se k přejezdu neblíží vlak nebo jiné železniční vozidlo – to označuje bílé kmitající světlo, které také znamená, že je možné přejezd bezpečně přejet rychlostí 50 km/h. Tato návěst je označována jako „pozitivní signalizace“. Pokud bílé světlo nebliká, tak platí pro přejezd silničního vozidla rychlost 30 km/h s tím, že je třeba se řádně rozhlédnout na obě strany. Proto by měly být u přejezdu dodrženy dobré rozhledové poměry. Na mnoha přejezdech jsou z různých důvodů k signálu přidány závory, které se spouští 15 až 20 sekund před příjezdem vlaku.
Univerzální jazyk
Vzhledem k tomu, že naše silnice brázdí velký počet zahraničních kamionů a řidiči z různých koutů světa, měly by být nápisy na vozovce nebo na výstražníku obsahovat slova rozpoznatelná ve většině jazyků – například „STOP“. Nápisy typu „POZOR VLAK“ jsou už tak dnes vhodné jen pro chodce. Určitě vhodnější by byl piktogram vlaku.
Červenobílý nátěr stožáru
Dříve měl u nás sloupek výstražníku červenobílý nátěr, což mělo svůj bezpečnostní význam. Dnes má šedou nebo stříbrnou barvu, což bezpečnosti také nepřispívá.
Žluté čáry na přejezdech
To, co zároveň chybí na vozovce na přejezdech u nás, jsou žluté čáry. Ty informují řidiče, že by zde neměl stát ani vjíždět, pokud prostor za přejezdem pro něj není volný – podobně jako je to v místech odbočení na silnicích vyšších tříd. Žluté označení na přejezdu působí psychicky i na chodce, aby se na přejezdu nezdržovali déle, než je nutné.
Nápisy na závorových břevnech
Další prostor pro zlepšení skýtají závorová břevna – ta jsou u automatických přejezdových zařízení na našich tratích konstruována tak, aby je bylo možno přerazit anebo nadzvednout. Dodavatel přejezdové techniky AŽD Praha přinesl v té souvislosti několik zlepšení, například nápis na břevnu v češtině: „Uvízneš-li – proraž“ a i v jiných jazycích; zvýraznění výstražníků a ondřejských křížů, kontrolu celistvosti břevna, světelnou výstrahu na břevnu a další.
Další změna by se mohla týkat samotných závor. Z psychologického hlediska je řidič, který uvázne na uzavřeném přejezdu, v obrovském šoku, a ihned není schopen reagovat adekvátně. Čas ovšem běží – vlak se řítí na přejezd. Podle mého názoru by neměly být na hlavních tratích celé závory, ale jen dvojité poloviční – s tím, že jakmile detektor překážek zjistí překážku na přejezdu, nedojde ke spuštění výjezdové poloviční závory.
Podle mého názoru by neměly být na hlavních tratích celé závory, ale jen dvojité poloviční – s tím, že jakmile detektor překážek zjistí překážku na přejezdu, nedojde ke spuštění výjezdové poloviční závory.
Po nehodě na přejezdu ve Studénce, kde došlo ke střetnutí polského kamionu s Pendolinem, panovala chvíli euforie se zařízením detekce překážek na přejezdu. Problém byl v tom, že pozornost byla zaměřena na přenos informace na vlak, což byl problém. Navíc – rychlost vlaku a zábrzdná vzdálenost byly další překážkou tohoto řešení.
Blikající nápis STOP
Na hlavních tratích potom vidím prostor v doplnění výstražníku o červeně blikající nápis STOP. Tento nápis by blikal současně se střídavě blikajícími červenými světly do okamžiku, kdy dojde ke spuštění závory.
Polský řidič ve Studénce se vymlouval, že červená světla sice svítila, ale závora byla nahoře. Nápis STOP je vícejazyčný. A víme, jak psychologicky funguje tento nápis STOP i na policejních vozidlech.
