HomeŽelezniceSCHRÖTTER: Je autonomní jízda vlaků reálnou šancí železnice?

SCHRÖTTER: Je autonomní jízda vlaků reálnou šancí železnice?

Co je hnacím motorem pro autonomní provoz vlaků? Musí železnice jezdit plně automaticky, aby zůstala konkurence schopná? Finanční hodnota vlaku je velmi vysoká a samozřejmě jsou rozdíly mezi nákladním vlakem a vlakem osobní dopravy. Lidské životy přitom mají nevyčíslitelnou hodnotu. Budou mít cestující důvěru ve vlaky bez strojvedoucích? Nesnažíme se náhodou o Titanic na kolejích? I tuto otázku je třeba si položit. Co všechno je třeba prověřit a připravit a které mimořádné technické a provozní požadavky pro místní a dálkovou dopravu by přinesl plně automatizovaný provoz vlaků? Autonomní provoz vlaků existuje na tratích metra již v několika zemích. Metro má ale zcela jiné provozní podmínky než železnice ve volném terénu. Existují také autonomní vlaky na některých vlečkách, které jsou na vlastním území chráněné plotem. Plně rozumím firmám, které vyvíjejí vlaky pro autonomní provoz. Rozhodující, ale pro jejich nasazení bude stanovení zcela nových specifických podmínek, které bude prověřovat a kontrolovat Drážní úřad. Ministerstvo dopravy zatím mlčí, a zřejmě čekají, kdo bude první. Píše ve svém článku nezávislý železniční expert Ing. Josef Schrötter.

Ukazuje se, že v silniční dopravě, jak nákladní, tak osobní doprava velice rychle narůstá a podíl železnice stagnuje. Kde hledat příčiny tohoto stavu? Jedním z důvodu například v nákladní dopravě železnice je to, že železnice není schopna splnit požadavek zákazníka a to přepravit zásilku v požadovaném čase z bodu A do bodu B. Navíc železniční tratě mají v 90 % plnou dopravní kapacitu a rychlost nákladních vlaků má svoje omezení. Takže na tratích se smíšenou dopravou je docela umění řídit dopravu tak, aby pomalejší vlaky nebránily rychlým vlakům osobní dopravy. Modernizace železničních tratí a uzlů sice umožňuje zvýšit rychlost vlaků, ale i tak je jejich kapacita na hraně. Co jediné by bylo řešením je zvícekolejnění traťových kolejí. 

Skutečností je to, že nákladní auta budou nadále ovládat přepravu nákladů na krátké a střední vzdálenosti. Bohužel z hlediska přepravního času i přepravu nákladu a zboží na dlouhé vzdálenosti. Výsledkem je to, že dálnice jsou maximálně vytížené kamiony nákladní dopravy a únava řidičů vede často k dopravním nehodám. Přeprava kusových zásilek po železnici již není poptávána tak jako v minulosti. Jisté je z dnešního hlediska to, že vysokorychlostní doprava železnic bude nadále ovládat trh v osobní dopravě. Je třeba říct, že otázkou není, jestli v budoucnu budeme jezdit automaticky, nýbrž jak my automatizaci v silniční a železniční dopravě pro lidstvo využijeme a uspořádáme. Asistenční a automatizační systémy jsou v železniční dopravě rozčleněny na několik automatizačních stupňů, od jednoduchého asistenčního systému až k systému, který přebírá všechny jízdní úlohy od startu až po cíl, přičemž žádný strojvedoucí není zapotřebí. Připomínám, že u nás již máme určitý stupeň automatizace na železnici a to „Automatické vedení vlaku“(AVV), které ve spojení s vlakovým zabezpečovačem, jak národním, tak s ETCS zajišťuje nejen vyšší bezpečnost, ale také komfort jízdy, úsporu trakční energie a přesná zastavení ve stanicích a na zastávkách. 

Automatizace je klíčovým tématem pro všechny nositele dopravy. Pro silniční dopravu je přislibována větší bezpečnost a efektivnost a pro železniční dopravu větší výkonnost a flexibilita. Je třeba si přitom uvědomit, že bezpečnostní filozofie silniční a železniční dopravy jsou velice rozdílné. Autonomní jízda vyžaduje bezpečné řešení, které je podmíněno jak traťovými autonomními systémy, tak i autonomně se chovajícími vozidly. Traťová základna není dnes ještě pro autonomní provoz připravena.  Jsou zapotřebí masivní investice do infrastruktury budoucnosti. ETCS a s tím související systémy jsou prvním přínosem v této záležitosti. Pro autonomní provoz hrají enormně důležitou roli komunikační technologie. A to jak Vozidlo – Vozidlo tak Vozidlo – Infrastruktura. Interoperabilita bude přitom dalším důležitým krokem k řešení autonomnímu provozu na železnici. Právní rámcové aspekty, otázky záruk a pojištění či akceptace veřejnosti je třeba ještě vyjasnit.

Aktuálně

Zelená dohoda pro Evropu, vodní doprava a ČR

Snahy o eliminaci skleníkových plynů, kterým se přičítají změny klimatu, se stávají stále významnějším tématem mezinárodní politiky, a postupně i praktických opatření. To se samozřejmě týká i dopravy, kde se postupně nejen navrhují, ale i skutečně prosazují stále náročnější cíle dekarbonizace. Jak se projevují tyto evropské i celosvětové tendence v České republice?

Podcasty

Podcasty na Spotify Apple podcasts