HomePrávoŽelezniční přejezdy – kámen úrazu bezpečnosti v dopravě

Železniční přejezdy – kámen úrazu bezpečnosti v dopravě

Česká republika každoročně trpí vysokou mírou nehodovosti na železničních přejezdech, kterou se ani přes narůstající investice do zabezpečovacích zařízení nedaří adekvátně snižovat. Jedná se o problematiku, které jsem se věnoval již v době mého působení na Ministerstvu dopravy, a k jejímuž řešení má přispět nejnovější novela zákona o pozemních komunikacích, provedená zákonem č. 403/2020 Sb.

Za rok 2020 došlo na přejezdech celkem ke 146 střetům, což je sice oproti roku 2019 mírné zlepšení, avšak následky loňských nehod byly o poznání fatálnější. V průměru došlo k úmrtí osoby téměř u každé třetí nehody a ke zranění osoby dokonce u dvou ze tří nehod. To je oproti roku 2019, kdy došlo v průměru k úmrtí osoby u méně než každé čtvrté nehody a ke zranění osoby u každé druhé nehody vcelku zásadní nárůst, ač i tyto výsledky jsou alarmující.

I přes to, že Správa železnic každoročně zvyšuje náklady investované do zabezpečení železničních přejezdů, nedochází k odpovídajícímu snížení nehodovosti či zmírnění následků nehod. Jen za rok 2020 Správa železnic do zvýšení zabezpečení přejezdů investovala téměř 1,4 miliardy Kč. Stále se však nedaří dostat současnou nevyhovující situaci plně pod kontrolu.

Jedním z faktorů, který stojí za vysokým počtem střetů na přejezdech, je vysoký počet samotných přejezdů. Těch je v České republice na 9.406 km celkové délky trati více než 8.000. Na českých železnicích se tak nachází jeden železniční přejezd zhruba na každých 1.200 m železniční trati. To jsou čísla, která nemají v Evropské unii obdoby. Například v sousedním Německu je hustota železničních přejezdů výrazně nižší. V celkové délce trati 48.215 km se nachází přibližně 14.000 přejezdů, což je zhruba jeden přejezd na každých 3.500 m trati. Oproti České republice je tedy hustota železničních přejezdů téměř třikrát nižší.

Je samozřejmé, že nejbezpečnějším železničním přejezdem je žádný přejezd, avšak v České republice se dlouhodobě nedaří zrušit ani ty přejezdy, které nejsou nezbytné a jsou minimálně využívány. Přibližně polovina ze všech železničních přejezdů je křížením dráhy s účelovou komunikací. Tyto přejezdy jsou obvykle zabezpečeny pouze výstražnými kříži a jsou užívány sporadicky, většinou sezónně za účelem obdělávání zemědělských pozemků. Mnohé z nich pak nepředstavují jedinou možnou přístupovou cestu k takovému pozemku, ale pouze cestu pro danou osobu pohodlnější či kratší. Zrušení takových přejezdů bylo zejména ze strany těchto osob doposavad bráněno a žádostem o zrušení přejezdů nebylo vyhovováno, ač by snížení počtu přejezdů bezpochyby významně přispělo ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti drážní i silniční dopravy. Jednak snížením počtu styčných míst a druhak snížením objemu finančních nákladů na údržbu a zabezpečení nepotřebných přejezdů. Ušetřené prostředky by mohly být užity ke zvýšení stupně zabezpečení více exponovaných přejezdů, či dokonce k budování mimoúrovňových křížení dráhy s komunikací.

K usnadnění procesu rušení zbytečných přejezdů by nyní měla podstatně přispět čerstvá novela zákona o pozemních komunikacích, která nabyla účinnosti k 1. 1. 2021. Ta stanovuje, že přejezd je možné zrušit v případě existence alternativní přístupové trasy, která není další o více než 5 km a nevede přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení. V předmětném řízení rozhoduje silniční správní úřad, který si před vydáním rozhodnutí vyžádá stanovisko Policie České republiky a Drážního úřadu a v případě, že jsou uvedené podmínky naplněny, přejezd zruší. Silničnímu správnímu úřadu tak byla ve věci rušení přejezdů zásadně omezena míra správního uvážení.

Nová úprava zároveň přesně určuje i okruh účastníků řízení. Těmi jsou nově jen vlastník dráhy, vlastník pozemní komunikace křížící dráhu a obec, na jejímž území se přejezd nachází. Silniční správní úřad do tohoto okruhu již není oprávněn zahrnout kohokoli jiného, např. vlastníky či uživatele okolních pozemků. To je bezesporu zásadní posun kupředu, jelikož právě vlastníci pozemků v minulosti často bránili rušení přejezdů i přes to, že mohli k přístupu k nemovitostem využít jinou cestu.

Tato úprava je rozhodně pozitivním krokem ke zvýšení bezpečnosti drážní a silniční dopravy. Doufejme, že se nemine zamýšlenému účinku, a že ze strany zúčastněných subjektů nebo silničních správních úřadů, které jsou ve věci příslušné rozhodovat, bude záměr Ministerstva dopravy na potřebě snížení počtu přejezdů v České republice respektován a nebudou vytvářeny zbytečné překážky, na základě kterých nebude návrhům vyhověno.

JUDr. Vladimír Kremlík,
bývalý ministr dopravy ČR,
ředitel SIRDO,
předseda Sekce dopravní Hospodářské komory hl. m. Prahy

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here

Aktuálně

VRT v Hradecko-pardubické aglomeraci – kudy vést vysokorychlostní trať?

Pozvali jsme si představitele kraje a města Hradce Králové, Pardubic a Jihlavy, abychom se společně zamysleli nad vedením vysokorychlostní tratě centrem Hradce Králové. https://www.youtube.com/watch?v=H4Bt6BvkzUI&t Zajímá Vás,...

Podcasty

Podcasty na Spotify Apple podcasts