Ředitelství vodních cest se při budování plavebních stupňů Děčín a Přelouč nezapomínají zaměřit ani na původní biologickou povahu krajiny. Společně se stavbou jsou tak jejich nedílnou součástí i suchozemské koridory pro savce nebo revitalizace břehů a ústí řek. Pouze díky spolupráci všech zúčastněných stran lze hovořit o velmi zdařilém počinu pro ochranu přírody.
Při budování vodních cest je využíváno již stávajících přírodních prvků – vodních toků. Vodní toky využívané pro dopravu jsou dopravními vodními cestami, které jsou definované zákonem o vnitrozemské plavbě. Je jisté, že jako téměř každá lidská činnost zanechává v krajině a v přírodních ekosystémech svou negativní stopu, a stejně tomu je i u vodní dopravy. Negativní vlivy na životní prostředí je Ředitelství vodních cest stejně jako další povinno kompenzovat v souladu se zákony, těmi jsou zejména zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. Jak je to s plavebními stupni Děčín a Přelouč?
Plavební stupeň Děčín (dále i PSD)
Ředitelství vodních cest se při přípravě stavby Plavební stupeň Děčín (PSD) podrobně zabývá návrhy opatření, která pomáhají překonat negativní vliv stavby na vodní tok. Těmto návrhům opatření předcházejí až mnohaleté podrobné biologické průzkumy území dotčeného záměrem. Na základě provedených biologických průzkumů lze pak navrhnout a vybudovat funkční kompenzační opatření. Kromě rybích přechodů popsaných výše tvoří nedílnou část obtokového kanálu PSD pravobřežní suchozemský koridor vyhovující migraci velkých savců – jako jsou například bobr evropský (Castor fiber) a vydra říční (Lutra lutra).
Významným zmírňujícím opatřením je i suchozemský migrační koridor na levém břehu, který by měl být využíván především drobnými obratlovci – je však migračně průchozí i pro živočichy velikosti bobra či vydry.
Kromě řešení zajišťující migraci živočichů je pamatováno na revitalizaci břehů, které přiblíží řeku původní podobě. Vznikne prostor podporující tvorbu lužních porostů, tůní i příbřežních rostlin, který bude nepravidelně zatápěn řekou.
Kromě řešení zajišťující migraci živočichů je pamatováno na revitalizaci břehů, které přiblíží řeku původní podobě. Vznikne prostor podporující tvorbu lužních porostů, tůní i příbřežních rostlin.
Za břehovými výhony vznikne prostředí podobné původním podmínkám břehů neregulované řeky, které poskytuje biotopy pro obojživelníky, plazy a rostliny vázané na vlhké prostředí.
Taktéž dojde k revitalizaci ústí dvou labských přítoků – Ploučnice a Jílovského potoka. Při revitalizaci ústí Ploučnice je navrženo podpořit především lužní porosty, obnažované štěrkové pláže (náplavy) a mělčí litorál s klidnou vodou – tůně, laguny a pásma rákosin. Na Jílovském potoce je navrhováno podpora lužních porostů, rozšíření litorální zóny a doplnění rozptýlených stromových porostů.
Ředitelství vodních cest se v rámci projektu PSD intenzivně věnuje průzkumu fungovaní přirozených bahnitých náplavů na řece Labi. Jde o unikátní útvary, které se nacházejí na několika málo lokalitách v České republice. Tyto náplavy na Labi jsou chráněny jako typ evropského stanoviště bahnitých břehů řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. (kód 3270) a nařízením vlády č. 29/2020 byly doplněny mezi předměty ochrany do stávající EVL Porta Bohemica.
Na těchto náplavech lze nalézt různé druhy rostlin, mezi nimi např. drobnokvět pobřežní (Corrigiola litoralis). V České republice, kterou probíhá část východní hranice areálu výskytu této drobné rostliny, se ještě v prvé polovině 19. století hojně vyskytoval okolo Vltavy od Prahy po Mělník a dále podél Labe až ke státní hranici. V současnosti roste už jen na několika málo místech na Labi v úseku mezi Ústím nad Labem a státní hranicí.
Stupeň Přelouč II a EVL Louky u Přelouče
Kromě zákonných povinností se ŘVC snaží při své činnosti přistupovat zodpovědně a individuálně ke každému projektu. Příkladem takového projektu je stupeň v Přelouči. V místě plánovaného záměru se nachází lokalita Slavíkových ostrovů s výskytem celoevropsky chráněného druhu motýla modráska očkovaného (Phengaris teleius) a modráska bahenního (Phengaris nausithous).
Tento druh motýla je zvláštní tím, že ke svému rozmnožování potřebuje specifický druh tzv. živné rostliny krvavec toten (Sanqiusorba officinalis) a mravence druhu Myrmica. Samice motýlů kladou vajíčka do květních hlávek krvavců. Housenka modráska pak v určitém stádiu vývoje vypadne z hlávky krvavce totenu a musí být do jednoho dne adoptována hostitelskými mravenci. Motýli ke svému zdárnému přežití v území potřebují přelétávat mezi jednotlivými populacemi a přenášet tak svůj genetický kód. Na území Přeloučska však těchto vhodných ploch příliš nebylo. Travní porost na loukách totiž musí být fragmentovaný tak, aby vyhovoval všem zmíněným druhům. Tomu celoplošná strojová seč příliš nesvědčí.
Pokud by však ŘVC chtělo uskutečnit plánovaný obchvat nezbytný pro splavnění Labe do Pardubic, tato lokalita by částečně zanikla. Z tohoto důvodu by ani nemohla být udělena výjimka ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů. V minulosti zde již byla snaha EVL vyhlásit, ale na úkor záměru rozvoje vodních cest. Proto došlo po dlouhých jednáních ke zdárné dohodě mezi resortem životního prostředí a dopravy. ŘVC nechalo zpracovat 15 variant záměru a přistoupilo k dlouholetému biologickému monitoringu a managementu ploch, které byly odborníky vytipovány jako vhodné pro vznik tzv. metapopulace těchto druhů motýlů.
Dne 20. ledna 2020 vláda České republiky na svém zasedání schválila návrh novely nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády číslo 318/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů a kterým se mimo jiné zařadila Evropsky významná lokalita Louky u Přelouče na Národní seznam EVL.
Biologický monitoring a management modráskových ploch bude ŘVC provádět i nadále, po celou dobu přípravy projektu.
Pouze díky vzájemné spolupráci a oboustranně vstřícnému jednání lze hovořit o velmi zdařilém počinu pro ochranu přírody v ČR.
JUDr. Vladimír Kremlík, ředitel SIRDO
