Domů Vodní cesty Plavební úžina Chvatěruby: Průtočné tůně a výsadba dřevin

Plavební úžina Chvatěruby: Průtočné tůně a výsadba dřevin

Kvůli úpravě koryt řek dochází k úbytku významných přírodních prvků krajiny. Proto je jejich ochrana pomocí kompenzačních opatření velmi důležitá z hlediska ekologické stability. V případě plavební úžiny Chvatěruby jde zejména o výstavbu průtočných tůní, a s ní související náhradní výsadbu dřevin.

Při budování vodních cest je využíváno již stávajících přírodních prvků – vodních toků. Vodní toky využívané pro dopravu jsou dopravními vodními cestami, které jsou definované zákonem o vnitrozemské plavbě. Je jisté, že jako téměř každá lidská činnost zanechává v krajině a v přírodních ekosystémech svou negativní stopu, je tomu stejně i u vodní dopravy. Negativní vlivy na životní prostředí je Ředitelství vodních cest stejně jako další povinno kompenzovat v souladu se zákony, těmi jsou zejména zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. Jak je to s tůněmi u Chvatěrub?

Ve Středočeském kraji v úseku plavební úžiny Chvatěruby bylo nutné upravit koryto řeky Vltavy, aby byly zajištěny zákonem dané parametry dopravně významné, využívané vodní cesty IV. třídy a zajistila se tak eliminace negativních vlivů tohoto úseku vodní cesty na celou Vltavskou vodní cestu, která je tomto úseku součástí Transevropské dopravní sítě (TEN-T).

Úpravy spočívaly především v odtěžení skalních výchozů do dna u pravého břehu a u levého břehu upraven do profilu řeky značně vystupující „poloostrov Kocanda“ a přilehlé koncentrační stavby. Tím se odstranilo omezení šířky plavební dráhy a v celém rozsahu splavnosti tohoto úseku a splnily se tak minimální předepsané parametry šířky a poloměrů oblouků plavební dráhy a s tím související nejmenší plavební hloubky.

Úsek řeky mezi obcemi Dolánky a Chvatěruby před a po úpravě plavební úžiny Chvatěruby.
Úsek řeky mezi obcemi Dolánky a Chvatěruby před a po úpravě plavební úžiny Chvatěruby.

Kvůli této úpravě bylo zasaženo do poloostrova Kocanda a do biotopu tůní a koncentračních hrází. Tůně a jejich ekosystém je velmi významnou součástí naší krajiny. Kvůli úpravě koryt řek dochází k úbytku těchto významných druhově bohatých prvků krajiny. Proto je jejich navracení do krajiny pomocí kompenzačních opatření velmi důležité z hlediska ekologické stability.

Díky úpravě koryt řek dochází k úbytku těchto významných druhově bohatých prvků krajiny. Proto je jejich navracení do krajiny pomocí kompenzačních opatření velmi důležité z hlediska ekologické stability.

Optimální kompenzací zásahu je tedy vytvoření funkčního stanoviště v místě, kde k zásahu došlo. Kompenzace pak přebírají stabilizační funkci původního biotopu. Tůně mají v naší krajině mnoho nezaměnitelných funkcí: jsou prostředím pro rozmanité druhy rostlin a živočichů vázaných na vodu, podporují retenční (záchytné) kapacity území, pokud jsou tůně součástí vodního toku, přispívají tak ke zvětšení aktuálního množství v korytě, jsou prostorem pro zachycování usazenin, zároveň tlumí vymílací účinky proudu v korytě a v neposlední řadě mají funkci krajinotvornou.

Jako náhrada za zásahy do původních biotopů tůní, do koncentračních hrází a zásahu do dřevin na poloostrově Kocanda byly vytvořeny 3 nové průtočné tůně délky cca 35, 26 a 30 m, šířky 34 – 41 m a hloubky až 1,8 m. Celková plocha tůní činí přibližně 3050 m2. Dále byly vytvořeny 3 nové izolované tůně délky 38,25 a 36 m, šířky 27 – 35 m a hloubky až 1,8 m. Celková plocha těchto tůní je cca 2890 m2.

Kompenzační opatření – tůně.

Kromě tůní byla na území poloostrova Kocanda provedena náhradní výsadba dřevin v množství 171 kusů stromů a 150 kusů keřů (cca 500 m2 křovin).

Tůně vybudované v rámci projektu úpravy koryta řeky Vltavy a jejich okolí byly brzo po svém vybudování osídleny různými druhy živočichů a rostlin. Druhy zde uvedené jsou pouze zajímavým zlomkem celkového množství druhů, které se zde vyskytují jako stálí obyvatelé či takoví, kteří se sem vypravují za potravou. Díky těsné komunikaci s řekou Vltavou byly tůně rychle osídleny bohatým společenstvím ryb v různých stádiích vývoje. Pro některé typicky říční druhy ryb jsou biotopy tůní vhodné pouze jako krátkodobá útočiště a při následném přeplavení s velkou pravděpodobností tůně opustí. Takovými druhy jsou např. parma obecná (Barbus barbus), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) či bolen dravý (Aspius aspius), které byly v tůních objeveny.

Parma obecná (Barbus barbus)

Naopak takový okoun říční (Perca fluviatilis), ježdík obecný (Gymnocephalus cernua) případně plotice obecná (Rutilus rutilus) mohou osidlovat tůně permanentně a zde se i rozmnožovat.

Ježdík obecný (Gymnocephalus cernua)

Okolo tůní roste také mnoho druhů rostlin. Z těch vzácnějších zde byl nalezen například sporýš lékařský (Verbena officinalis) patřící mezi ohrožené druhy či zajímavým nálezem byl zvěšinec zední (Cymbalaria muralis). Makrofytní vegetace tůní je odvislá od režimu zaplavování tůní a co se tam díky řece donese. 

V blízkosti tůní můžeme pozorovat početnou populaci kachny divoké (Anas platyrhynchos).  Spolu s výskytem kachen byla zaznamenána také husa velká (Anser anser). S přicházející zimou se v okolí pohybuje i skupina lovících kormoránů (Phalacrocorax carbo), která může mít velký dopad na rybí populaci v tůních.

Tůně se pozvolna vlivem přírodní sukcese stávají přirozenou součástí okolní krajiny a příjemným výletním místem nejen pro obyvatele přilehlých obcí.

Chvatěruby – pohled z řeky.

JUDr. Vladimír Kremlík, ředitel SIRDO

Aktuálně

Kalendář SIRDO

Dáváme k dispozici ke stažení 1. nástěnný kalendář SIRDO, ve kterém se představují nejen členové správní rady, ale i někteří dopravní experti a naši spolupracovníci.

Podcasty

Ing. Tomáš TóTh: ČD Cargo je v dobré kondici

Největší český železniční dopravce ČD Cargo, a.s., který v roce 2019 přepravil 65 milionů tun zboží, náleží mezi pět největších železničních dopravců v rámci členských zemí EU. Nabízí přepravu široké škály zboží od surovin po výrobky s vysokou přidanou hodnotou, dále přepravu kontejnerů, mimořádných zásilek, pronájem železničních vozů, vlečkové a další služby. Jak se daří v současné nelehké době této společnosti? O rozhovor jsme požádali předsedu představenstva Ing. Tomáše Tótha.

Testy s automatickým systémem jízdy ve Wallisu

Od 19. října 2020 se konají mezi Sionem a Sierre ve Švýcarsku zřejmě v celosvětovém měřítku první testovací jízdy s nákladním vlakem v automatickém jízdním režimu (ATO over ETCS; Automatic Train Operation) v modusu GoA2. GoA2 znamená poloautomatický vlakový provoz, při kterém je strojvedoucí na svém stanovišti přítomen a v případě potřeby může zasáhnout do ovládání a tím i do kontroly nad vlakem, stejně jak je tomu u německého automatického ovládaní jízdy a brzdění (AFB).
Podcasty na Spotify Apple podcasts