Domů Vodní cesty Rybí přechody coby součást vodních cest: Plavební stupeň Děčín počítá se třemi

Rybí přechody coby součást vodních cest: Plavební stupeň Děčín počítá se třemi

Mezi běžné kompenzace negativních vlivů při budování vodních cest jsou tzv. rybí přechody. Jedná se o stavby různých typů, které rybám umožňují poproudou i protiproudou migraci. Například plánovaný plavební stupeň Děčín počítá až se třemi rybími přechody.

Při budování vodních cest je využíváno již stávajících přírodních prvků – vodních toků. Vodní toky využívané pro dopravu jsou dopravními vodními cestami, které jsou definované zákonem o vnitrozemské plavbě. Je jisté, že jako téměř každá lidská činnost zanechává v krajině a v přírodních ekosystémech svou negativní stopu, je tomu stejně i u vodní dopravy. Negativní vlivy na životní prostředí je Ředitelství vodních cest stejně jako další povinno kompenzovat v souladu se zákony – těmi jsou zejména zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí.

Takovou kompenzací, která je již běžná, jsou tzv. rybí přechody. Ty umožnují rybám poproudou i protiproudou migraci. Jsou to důmyslné stavby různých typů, které jsou neustále konstrukčně vylepšovány tak, aby rybám migraci co nejvíce usnadnily.

Například plánovaný plavební stupeň Děčín, o kterém budu psát v některém z dalších článků, počítá s až třemi rybími přechody zajišťujícími zejména protiproudou migraci.

Například plánovaný plavební stupeň Děčín počítá s až třemi rybími přechody zajišťujícími zejména protiproudou migraci.

U pravého břehu mezi malou vodní elektrárnou (MVE) a komunikací Děčín – Hřensko bude umístěno pásmo široké cca 30 metrů o celkové délce 455 metrů s přírodě blízkým rybím přechodem šířky cca 10 metrů ve formě bystřiny. Bystřina bude tvořena soustavou přehrážek a nádrží. V přehrážkách bude až na dno štěrbina šířky 1 m pro umožnění migrace větších druhů ryb.

Vizualizace – rybí přechody na plavebním stupni Děčín.

Další rybí přechod bude v dělící zdi mezi MVE a pravým jezovým polem, které bude osazeno potrubím průměru 0,30 metrů umístěné u dna prahu česlí a v dolní vodě vyústěné v dělící zdi pod technickým rybím přechodem na pravém břehu. Tento bypass MVE je navržen pro migraci pohlavních dospělců úhoře říčního a jejich pasivní poproudový drift.

Účelem třetího rybího přechodu je propojit prostor mezi odpadem od savek MVE a prostorem pod vývarem jezu s pravobřežním migračním pásmem a umožnit tak rybám, které se budou pohybovat po levé straně proudu, překonat příčnou stavbu a vstoupit do zdrže PS Děčín.

JUDr. Vladimír Kremlík, ředitel SIRDO

Aktuálně

Drážní úřad dohlíží na bezpečnost provozování drah a drážní dopravy v ČR. Co zahrnuje jeho činnost v oblasti železničního provozu?

Úkolem Drážního úřadu (DÚ) jako správního úřadu v souladu se zákonem č. 266/1994 Sb. o dráhách, ve znění pozdějších předpisů je mimo jiné výkon státního dozoru ve věcech drah. Jako bezpečnostní a regulační orgán pro provozování drah a drážní dopravy ve smyslu příslušných směrnic Evropské unie se tímto obrací na všechny dopravce provozující drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální v rámci spolupráce subjektů působících v železničním systému při zvyšování bezpečnosti železnic.

Podcasty

Ing. Tomáš TóTh: ČD Cargo je v dobré kondici

Největší český železniční dopravce ČD Cargo, a.s., který v roce 2019 přepravil 65 milionů tun zboží, náleží mezi pět největších železničních dopravců v rámci členských zemí EU. Nabízí přepravu široké škály zboží od surovin po výrobky s vysokou přidanou hodnotou, dále přepravu kontejnerů, mimořádných zásilek, pronájem železničních vozů, vlečkové a další služby. Jak se daří v současné nelehké době této společnosti? O rozhovor jsme požádali předsedu představenstva Ing. Tomáše Tótha.

Testy s automatickým systémem jízdy ve Wallisu

Od 19. října 2020 se konají mezi Sionem a Sierre ve Švýcarsku zřejmě v celosvětovém měřítku první testovací jízdy s nákladním vlakem v automatickém jízdním režimu (ATO over ETCS; Automatic Train Operation) v modusu GoA2. GoA2 znamená poloautomatický vlakový provoz, při kterém je strojvedoucí na svém stanovišti přítomen a v případě potřeby může zasáhnout do ovládání a tím i do kontroly nad vlakem, stejně jak je tomu u německého automatického ovládaní jízdy a brzdění (AFB).
Podcasty na Spotify Apple podcasts