Stavební materiály jsou v oblasti stavebnictví samostatnou rozsáhlou kapitolou a častým tématem k diskusi. Výrobci stavebních hmot musí reagovat na zpomalení ekonomického růstu, vyšší energetickou náročnost, zvyšující se cenu lidské práce. Změny nastávají i na straně zadavatelů. Ti čím dál častěji kladou důraz na výběr vhodného stavebního partnera, a především stavebních materiálů. V této době nestačí, aby byl materiál jen ekonomický a dobře zpracovatelný. Ve 21. století, v době hledání obnovitelných zdrojů, je důležitý i ekologický aspekt, trvanlivost a univerzálnost materiálu.
Poměrně neznámým stavebním prvkem, který splňuje veškeré požadavky současného stavebního trhu, je pěnové sklo. A o něm jsme si povídali s Martinou Coníkovou, obchodní ředitelkou ze společnosti Refaglass, která pěnové sklo v České republice vyrábí.
Pěnové sklo, odborně řečeno lehčené pórovité kamenivo: je to spíš pěna, nebo sklo, co si pod tím představit?
Jde o tepelně izolační materiál, který je vyrobený ze stoprocentně recyklovaného skla…
Pardon, že skáču do řeči… Hodí se na výrobu jakékoliv sklo?
Ano, jakékoliv bílé, nebo barevné sklo, které veřejnost například odhodí do kontejneru na tříděný odpad. To nejkvalitnější sklo jde zpět do skláren na výrobu nového skla. Nicméně ne všechno sklo, které se tříděním získá, je pro sklárny vhodné. A aby to „nečisté“ sklo neskončilo na skládkách, hledali jsme cestu, jak ho dále využít. Inspirovali jsme se v zahraničí a ze skleněných střepů jsme začali vyrábět pěnové sklo.
Jak tento stavební materiál vypadá?
Laicky řečeno jako černý, nebo tmavě šedý kámen se spoustou buničitých pórů. Nejvíce zákazníky překvapí, jak je však oproti kamenivu lehký. Kubík lehčeného pórovitého kameniva pěnového skla váží pouhých 150 kg. Někdo ho svým vzhledem přirovnává k lávě, nebo pemze.
Už víme, že pěnové sklo je lehké. Jaké má další parametry?
Nejzásadnější výhodou tohoto izolačního materiálu je nehořlavost a nenasákavost vodou. Hodí se tedy na izolaci spodní stavby, kde je vlhko, nebo velká podzemní voda. Pro svou velmi nízkou váhu je vhodné i na výplně stropních systémů, a to i historických kleneb, neboť nejenom že nezatěžuje konstrukci, ale jde o 100% ekologický a nezávadný materiál. Je ideálním řešením pro zelené střechy a pasivní domy. Funguje totiž nejenom jako stavební materiál, ale i jako tepelně izolační prvek. Investorům tak ušetří finance při počáteční investici, ale i na vytápění objektu. Máme spočítáno, že skladba na pěnovém skle u rodinného domu je jednorázově levnější o 10 % oproti klasickému založení, a navíc v dlouhodobém horizontu přinese úspory 15 % ročně na energiích.
Na jaké druhy staveb je pěnové sklo nejvhodnější?
Nejčastěji máme odběratele z řad soukromých investorů, kteří shání izolační prvek pro základové desky rodinných domů, izolují bazény. Obrací se na nás zákazníci, kteří si nevědí rady s rekonstrukcí vlhkých podlah, nebo naopak nestabilních půdních prostor ve starých chalupách. Nicméně pronikli jsme i do komerční sféry. Naše pěnové sklo používají takové firmy, jako je například Hochtief, Strabag nebo Metrostav. Na našem pěnové skle stojí i zelená střecha a stropní deska 1. podzemního podlaží jedné z nejmodernějších administrativních staveb v Praze, budova Filadelfie. Společnost Strabag použila pěnové sklo při stavbě fotbalového stadionu na Tehelném poli v Bratislavě.
To je nejmodernější a technologicky nejvyspělejší stadion ve střední Evropě…
Přesně tak. Je to domovský stadion slovenské fotbalové reprezentace a může se pyšnit statutem nejzelenějšího stadionu v Evropě. Téměř 50 % vyrobeného tepla a chladu pochází z obnovitelných zdrojů a byl zde kladen velký důraz na použití ekologických materiálů. Proto jsem moc ráda, že náš produkt zapadl do konceptu ekologického stadionu a můžeme být součástí takového vysoce moderního projektu.
Dočetl jsem se, že se toto lehčené kamenivo využívá i při rekonstrukci historických budov.
Společnost Hochtief použila naše pěnosklo při rekonstrukci Státní opery v Praze. Na Pražském hradě při rekonstrukci 12 balkónů objektu bývalého tereziánského Ústavu šlechtičen potřebovali lehký materiál, který zároveň nebude nasákavý. Volba padla také na pěnové sklo. Jak víme, tak u historických objektů a památek jsou velmi přísná pravidla a kritéria na použité materiály a postupy. A velmi nás těší, že je dokážeme splnit.
Jsme dopravní portál. Nedá mi tedy nezeptat se: hodí se pěnové sklo i pro inženýrské stavby, jako jsou dálnice, tunely apod.?
Teď jste uhodil hřebíček na hlavičku. Hodí. Nicméně proniknutí relativně nového, moderního materiálu do státní správy je tak trochu běh na dlouhou trať. Pro reference ve veřejném sektoru tak musíme na skok do zahraničí, a to jak k našim sousedům, tak i do severských států. Pěnové sklo bylo použito například při stavbě nového úseku nejdelší norské dálnice E18, kde bylo pěnosklo vybráno jako ochrana proti mrazu. A jelikož byla stavba realizována na nestabilním podloží, tak se kladl velký důraz i na nízkou hmotnost materiálu. Jak už jsem zmiňovala, jeden kubík pěnového skla váží pouhých 150 kg. Je velmi lehké, ale má vysokou pevnost v tlaku. Zároveň nenasákne vodou, je nehořlavé a nenamrzá. Proto je právě velmi často používáno na komunikace v severských státech, kde jsou velmi silné mrazy. Jako ochrana proti mrazu slouží pěnové sklo i v norském tunelu v Bodø, v novém úseku silnice E6, jako podloží pod finské železniční koleje, na mostě přes rakouskou dálnici A8, nebo na nádraží ve Vídni.
V České republice se tedy s pěnovým sklem při stavbě dálnic nepočítá?
První vlaštovkou proniknutí pěnového skla v inženýrských sítích v České republice je Správa železniční dopravní cesty (SŽ), která se nebojí nových trendů a klade důraz na ekologii. Při rekonstrukcí svých objektů pěnové sklo zařadila na seznam používaných materiálů.
V současné době probíhá řada testování a dlouhých procesů, aby se lehčené pórovité kamenivo – pěnové sklo používalo i v českých pozemních komunikacích právě tak, jako v zahraničí. A třeba se jednou dočkáme doby, kdy dálnici D1 projedeme bez jakýchkoliv uzavírek a omezení.
Vladimír Kremlík
