Domů Právo Rozvoj elektromobility ve světle chystané novely energetického zákona

Rozvoj elektromobility ve světle chystané novely energetického zákona

Česká republika zaostává v rozvoji elektromobility za mnoha evropskými státy. Pomoci přitom mohou i na první pohled drobnosti, které se ale v praxi často potýkají s velkými překážkami. Jednou z takových je i potenciální interpretační nepřesnost, která se skrývá ve vládní novele energetického zákona (aktuálně čeká na projednání Poslaneckou sněmovnou ve druhém čtení, sněmovní tisk 799). Klíčovou a jednoznačně pozitivní novinkou této novely je zakotvení regulace zprostředkování v energetických odvětvích.

Proti nekalým praktikám elektrošmejdů

Cílem novely je zamezit nekalým praktikám jednotlivců, kteří skrze podomní návštěvy či telefony kontaktují spotřebitele a snaží se je prostřednictvím agresivního nátlaku a manipulativních praktik přesvědčit o uzavření fakticky nevýhodné smlouvy. Pro tyto osoby se vžil nelichotivý, ale příznačný název „energošmejdi“ – jejich cílem je zákazníkovi změnit dodavatele energií a na jeho úkor na této změně vydělat. Ačkoliv je nabídka zprostředkovatelů obvykle prezentována jako nezávazná, opak je pravdou a při snaze vyvázat se z nevýhodné smlouvy tíží zákazníka povinnost hradit tučné smluvní pokuty.

Změnu má přinést povinnost získání oprávnění udělovaného Energetickým regulačním úřadem pro výkon činnosti zprostředkování. Zprostředkovatelé tak budou podléhat dohledu státní instituce, která uděluje licence i samotným dodavatelům energií – to je jistě krok správným směrem. Ostatně, Ministerstvo průmyslu a obchodu se zhostilo záměru zamezit obdobným praktikám „energošmejdů“ velmi zdatně, navázalo na podrobné analýzy praktik prodejců energií a výsledky četných diskuzí u kulatých stolů s Českou obchodní inspekcí, Energetického regulačního úřadu a také Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Výsledkem těchto snah je návrh definice zprostředkování, velmi široce formulovaný, díky čemuž bude obzvlášť obtížné takovou definici obejít.

Možné negativní dopady v praxi

Příliš široké vymezení zprostředkování však může mít v praxi i negativní dopady. Definice zprostředkování totiž nedostatečně reflektuje praxi, když může nechtěně dopadat i na některé činnosti informativní povahy, jejichž záměrem není přimět konkrétní osobu k uzavření smlouvy o dodávce energii, ale jen informovat. Obdobné činnosti informativní povahy se neobjevují pouze v energetických odvětvích, ale také v oblasti spotřebitelských úvěrů či pojištění. Právní úprava je v těchto oblastech však konkrétnější a ze zprostředkování vyjímá v praxi osvědčené činnosti spočívající v tzv. tipování.

Ačkoliv záměrem Ministerstva průmyslu a obchodu jistě nebylo zahrnout pod chystanou právní regulaci zprostředkování neformální činnosti informativní povahy, které s nekalými praktikami energetických šmejdů nemají nic společného, mohla by navržená podoba definice vyvolat aplikační problémy a nejistotu. Novelu by musela usměrňovat až rozhodovací praxe soudů.

Zprostředkování dodávek energií přitom bude stále aktuálnější i s ohledem na rozvoj elektromobility a energií z obnovitelných zdrojů. Podívejme se na příklad vedlejší činnosti prodejce elektromobilů, který potenciální zákazníky odkáže na konkrétního spolehlivého dodavatele zelené energie – měl by si kvůli tomu opatřit licenci od regulátora? Jakákoliv regulace takového vztahu by mohla představovat další překážku k rozvoji elektromobility a distribuce energií z obnovitelných zdrojů v České republice. Napravit se to snaží i cíle EU a aktuálně připravovaný Národní plán obnovy, který podporuje i rozvoj elektromobility a zelenou transformaci. Kladení překážek v podobě výkladových nejasností, byť nechtěných, může naplnění těchto cílů v praxi ohrozit.

Je jednoznačné, že výsledné znění návrhu novely energetického zákona musí naplňovat svůj hlavní účel – zamezit praktikám „energošmejdů“. Před přijetím finální podoby zákona by však měly být v Poslanecké sněmovně minimalizovány případné negativní dopady v podobě nechtěného rozšíření regulace i na subjekty, u kterých to nejenže není účelné, ale předkladatel to ani nezamýšlel. Takový výsledek by navíc mohl ohrozit i rozvoj služeb v moderní energetice, zejména elektromobilitě.

JUDr. Vladimír Kremlík, předseda Sekce dopravní Hospodářské komory hl. města Prahy a ředitel Středoevropského institutu pro rozvoj dopravy (sirdo.eu)

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Aktuálně

„Básně z dálnice“ na Vltavské

„Básně z dálnice“ sestavené z reklamních sloganů z billboardů sesbíraných Jolanou Havelkovou při cestách Českou republikou za uplynulých 12 let vystavuje venkovní Galerie Vltavská u stejnojmenné stanice pražského metra. Cestující pražské MHD si ji na tzv. Vltavských kaskádách budou moci prohlédnout do 25. června 2021.

Podcasty

Ing. Lubomír Fojtů: Vnitrozemská vodní doprava je zatím nevyužitou příležitostí

V čele Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů (56 let) stojí od roku 2013. V letech 1983 až 1988 vystudoval Oděský institut inženýrů námořní dopravy. Od roku 1989 působil v různých funkcích na Československé plavbě labské v Děčíně s dvouletou přestávkou 2000–2002, kdy byl ředitelem divize společnosti Czechoslovak Ocean-Shipping. Položili jsme mu několik otázek ohledně vodní dopravy.

Zastupitelka hlavního města Prahy o návratu dětí do škol, peticích i platformě KoroNERV

Mariana Čapková usiluje o zavedení PCR pool-testingu do škol, což by umožnilo školní docházku žáků a studentů bez principu rotace.
Podcasty na Spotify Apple podcasts