HomeSilniční dopravaRok 2020 na ŘSD: Rekordní rozpočet a elektronizace. Koronavirus zefektivnil naše procesy,...

Rok 2020 na ŘSD: Rekordní rozpočet a elektronizace. Koronavirus zefektivnil naše procesy, říká ředitel Mátl

Na Ředitelství silnic a dálnic pracuje celkem 16 let. Začínal jako referent, v roce 2018 byl dočasně pověřen jeho řízením. Od roku 2019 ve státní organizaci působí jako generální ředitel. Radek Mátl v rozhovoru s exministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem bilancoval rok 2020, který i na ŘSD významně ovlivnila epidemie koronaviru. Krize však podle něj zefektivizovala některé procesy. A rozpočet byl v loňském roce na ŘSD paradoxně rekordní – organizace hospodařila s příjmem 55 miliard. V příštím roce to má být ještě více, schváleno bylo skoro 62 miliard korun.

V čele Ředitelství silnic a dálnic jste řádově rok a dva měsíce. Nelitujete toho, že jste do toho šel? Na co jste hrdý? Na co naopak nikoliv?

Práce ve vedení takové organizace je natolik časově náročná, že není čas přemýšlet, zdali jsem udělal dobře nebo špatně, když jsem přijal nabídku vést ŘSD. Každopádně nyní už to bude brzy rok a půl, co jsem v čele Ředitelství silnic a dálnic – ať už pověřen jeho řízením, nebo ve funkci generálního ředitele. Osobně tohoto rozhodnutí nelituji. Naopak jsem bývalému ministrovi dopravy Vladimíru Kremlíkovi za tuto příležitost vděčný. Jsem na ŘSD již dlouhých 16 let, začínal jsem jako referent a vždy jsem se snažil ve svých funkcích dělat vše možné, aby bylo ŘSD úspěšnou organizací. O to víc mně na tom záleží nyní. Dokud budu ve vedení ŘSD, udělám vše, co bude v mých silách, aby mělo na veřejnosti dobré jméno a připravovalo, realizovalo a udržovalo stavby dálnic a silnic I. třídy ke spokojenosti široké veřejnosti. 

Jmenování pana Ing. Radka Mátla generálním ředitelem ŘSD

Hrdý jsem zejména na naše zaměstnance, kteří často obětují spoustu svého i volného času na práci pro ŘSD. Bohužel pochvaly a odměny se moc často nedočkají. Spíše negativních reakcí. Obrovské moje uznání zaslouží i dělníci dálniční údržby, kteří se denně pohybují ve velmi rizikovém prostředí, aby zabezpečili bezpečnost a plynulost dopravy.

Jsem rád, že po slabších letech se znovu daří ŘSD stavět a zprovozňovat stavby. V loňském roce jsme hospodařili s největším rozpočtem v historii ŘSD, skoro 55 miliard korun. Letos předpokládáme, že bude rozpočet ještě vyšší – přes 61 miliard. A co je důležité: pokračuje příprava staveb. V loňském roce se do přípravy investovala rekordní suma – přes 2,5 miliardy. Naštěstí už jsou snad pryč časy, kdy se příprava staveb zastavila, což má negativní důsledky dodnes.

V loňském roce se do přípravy investovala rekordní suma – přes 2,5 miliardy. Naštěstí už jsou snad pryč časy, kdy se příprava staveb zastavila, což má negativní důsledky dodnes.

Bohužel mě mrzí, že v Česku stále nejsme schopni nastavit takové legislativní podmínky, aby se dotáhla příprava klíčových dálničních tahů, například stavba 511 Pražského okruhu, D1 0136 Říkovice – Přerov, dálnice D52, D3 a dalších. Bohužel s výstavbou dálniční sítě v ČR stále nemůžeme být spokojeni a musíme udělat vše pro to, aby se situace nadále jen zlepšovala.  

Jak hodnotíte rok 2020 z pohledu rychlosti výstavby dálniční a silniční sítě? Kolik kilometrů nových dálnic jste otevřeli? Byly dodrženy harmonogramy či se dokonce podařilo urychlit dokončení některých komunikací?

Uplynulý rok lze z pohledu výstavby dálnic a silnic hodnotit určitě pozitivněji než v minulosti. Rozestavěnost staveb je největší, co zde historicky prakticky byla.  Předali jsme řidičům do užívání přes 21 kilometrů zcela nových dálnic. K tomu dalších téměř 24 kilometrů zmodernizované D1. A na silnicích I. tříd se otevřelo dalších 22 kilometrů, které zlepší plynulost a bezpečnost silničního provozu.

Zároveň je v realizaci přes 106 kilometrů dálnic, 55 kilometrů modernizované D1 a přes 60 kilometrů silnic I. třídy. K tomu lze připočíst přes 15 miliard korun investic do oprav a údržby dálnic a sil. I. třídy. Bohužel tato čísla stále osobně považuji za neuspokojivá, ale obrovské časové ztráty v přípravě investičních staveb mezi lety 2010 – 2014 se postupně daří napravovat a jsem přesvědčen, že v dalších letech budou kilometry nových dálnic a silnic nadále výrazněji přibývat. 

Rozestavěnost staveb je největší, co zde historicky prakticky byla.  Předali jsme řidičům do užívání přes 21 kilometrů zcela nových dálnic. K tomu dalších téměř 24 kilometrů zmodernizované D1. A na silnicích I. tříd se otevřelo dalších 22 kilometrů, které zlepší plynulost a bezpečnost silničního provozu.

Co se týče plnění harmonogramů, tak závazky vyplývající ze smluv byly ze strany zhotovitelů víceméně dodrženy. Dílčímu urychlení výstavby došlo např. u dvou úseků dálnice D6 na Rakovnicku či v případě I. etapy ulice Žabovřeské, která je součástí brněnského Velkého městského okruhu, ale také u staveb dálnice D11, zejména u stavby 1106 Hradec Králové – Smiřice, která bude v roce 2021 zprovozněna o více než půl roku dříve.  

Kolik kilometrů silnic první třídy a kolik kilometrů nových dálnic jste zahájili? Které otevření části dálnice silnice 1. třídy Vás nejvíc potěšilo a proč?

V letošním roce zahájilo ŘSD výstavbu celkem 50,3 kilometrů dálnic a silnic I. tříd, přičemž poměr započatých kilometrů mezi oběma typy komunikací byl zhruba stejný. Konkrétně šlo o 24,9 kilometrů dálnic a 25,4 kilometrů silnic I. tříd. Bohužel z tohoto hlediska nejsem vůbec spokojen. Došlo sice z objektivních důvodů ke zdržení při zahájení některých staveb, které tak budou zahájeny až v roce 2021, kdy předpokládáme zahájení přes 100 kilometrů nových dálničních úseků a až 70 kilometrů sil. I. třídy.  

Osobně jsem rád za každou nově zprovozněnou stavbu, která pomůže řidičům na cestách a zároveň zlepší životní podmínky lidem, kteří dosud trpěli nepříznivými vlivy způsobenými hustým provozem z dopravy. Těší mě tedy každý otevřený obchvat a nelze posoudit, který více či méně. Stojí za tím obrovské množství práce mnoha lidí na straně objednatele, zhotovitele či projektantů, dozorů ale i úředníků, které si vážím a děkuji za ni. Ale když mám opravdu jednu stavbu vyzdvihnout, tak se jedná o stavby na D6 na Rakovnicku. Mám obrovskou radost kvůli všem místním starostům a lidem, kteří  dlouhodobě bojují za výstavbu D6 a po letech, kdy příprava tohoto dálničního tahu byla zastavena, se konečně dočkali jeho pokračování. 

Jak je na tom ŘSD finančně? Jak jsou na tom roky 2019 a 2020? A co ten následující?

Přestože v letošním roce nastaly ve spojitosti s pandemií koronaviru nepředpokládané ekonomické změny, tak rozpočtová kapitola státních organizací zaměřujících se na rozvoj dopravní infrastruktury (tedy včetně ŘSD) byla navýšena.

V případě ŘSD, jak už jsem uvedl, se jednalo o rekordní částku, jelikož v roce 2020 hospodařila naše organizace s rozpočtem, v němž schválené zdroje ze SFDI činily až 55 miliard korun (pro srovnání – v roce 2019 to bylo 45,2 miliard korun, ale např. v roce 2014 pouze 24,1 miliard). Navíc i v příštím roce dojde k nárůstu objemu prostředků, kdy bylo schváleno 61,6 miliard korun. Díky tomu budeme moci nadále plynule realizovat všechny projekty, a to jak už ty zahájené, tak i ty, které jsou ve finálním stádiu přípravy a v roce 2021 budou zahájeny. A je třeba upozornit, že do této sumy se nezapočítává výstavba 32 km dálnice D4 v rámci PPP projektu. 

Jaké zakázky na realizace staveb plánujete vyhlásit v letošním roce 2021? Které považujete za investorsky nejzajímavější?

Zásobník akcí připravených k realizaci pro rok 2021 je objemný a čítá přes 40 projektů v celkové délce až 175 kilometrů. Zajímavá bude bezpochyby stavba pěti úseků dálnice D4 v souhrnné délce 32 kilometrů, která bude premiérově financována jako PPP projekt, tedy s pomocí soukromého partnera. Další významné investice budou znamenat výstavbu nových dálnic D3 v úseku Třebonín – Kaplice nádr., D6 u Krupé, D7 kolem Chlumčan, D48 v úseku Bělotín – Rybí, dvou úseků D55 v okolí Moravského Písku. A stále věřím, že se i přes všechny problémy podaří dotáhnout příprava dvou „evergreenu“ „D1 136 Přerov – Lipník“ a „D49 Hulín – Fryšták“, kterým letos končí platnost tzv. výjimkové EIA. 

Vedle toho se zahájí mnoho staveb obchvatů a přeložek na sil. I. třídy. Nutné je ovšem zmínit to, že bude zprovozněno bezmála 47 kilometrů zcela nových dálnic (na D11, D35, D7, D55), téměř 23 kilometrů silnic I. tříd a zejména bude do konce roku dokončena kompletní modernizace D1, což je pro celou silniční infrastrukturu zcela zásadní akce. 

Nutné je ovšem zmínit to, že bude zprovozněno bezmála 47 kilometrů zcela nových dálnic (na D11, D35, D7, D55), téměř 23 kilometrů silnic I. tříd a zejména bude do konce roku dokončena kompletní modernizace D1, což je pro celou silniční infrastrukturu zcela zásadní akce. 

Co se týče nových zakázek na realizaci staveb, tak kromě řady zakázek na rekonstrukce a opravy dálniční a silniční sítě, budou vypsány zakázky na výstavbu nových dálničních a silničních úseků. Z nejvýznamnějších lze jmenovat např. „D55 5501 Olomouc – Kokory“, „D6 Hořesedly, přeložka“, „D6 Hořovičky, obchvat“ či „D55 5509 Moravský Písek – Bzenec“  a ze sil. I. třídy „I/36 Pardubice Trnová – Fáblovka – Dubina“, „I/16 Nová Paka – obchvat“ či I/27 Klatovy přeložka 1. stavba“ a dále další stavby na sil. I/53. 

Jaká je situace ohledně odpočívek na dálnicích? Zlepšuje se situace?

Situace se určitě postupně mění k lepšímu a dochází k navyšování kapacity odstavných ploch pro kamionovou i osobní dopravu, což přispívá ke zvýšení komfortu řidičů. ŘSD přistupuje k jednotlivým rekonstrukcím stávajících odpočívek či budování zcela nových, a to dle koncepce odpočívek (malé, střední, velké), která byla schválena Ministerstvem dopravy.

V roce 2019 díky tomu vzniklo 207 nových stání pro nákladní automobily, a to např. 37 nových míst v Siřejovicích na dálnici D8, 8 míst v Humpolci na D1 či 42 míst na odpočívce Střechov na stejné dálnici. Došlo i na zprovoznění oboustranné odpočívky Kurovice na dálnici D55, což přineslo navýšení kapacity o dalších 40 parkovacích míst pro nákladní automobily. V roce 2020 se modernizace týkala např. obou odpočívek u Rajhradu na D52, či Šlovic na D5. V roce 2021 bude na D1 otevřena zcela nová levá odpočívka u Oseka a pravá u Studeného. Do výstavby v roce 2021 půjde odpočívka Chotýčany na dálnici D3 před Českými Budějovicemi. Vybavení odpočívek je navíc doplňováno (lavičky, toalety, oplocení, osvětlení) a modernizováno novými prvky (dětská hřiště, fitness stroje). Dále připravujeme otevřenou soutěž na realizaci soukromých truckparků, abychom dokázali co nejrychleji eliminovat nedostatek parkovací míst pro nákladní dopravu. 

Pracuje se na dálnicích nebo silnicích I. třídy i v noci?

Práce zejména na dálnicích běžně v noci probíhají, zejména v úsecích s velkou dopravní zátěží (D1, D0 apod.) a jedná se zpravidla o údržbové práce. Rozsah prací v noci každým rokem poměrně zásadně narůstá, což umíme doložit i na přesných číslech. Větší noční stavební aktivitě však brání zejména hygienické předpisy, kdy některé práce nelze (zvláště kvůli hlukovým limitům) provádět v nočních hodinách.

I přesto byla noční činnost krom údržbových prací patrná např. při modernizaci D1, kdy došlo (při úplné uzavírce dálnice) k demolici původních nadjezdů či naopak k osazování nosníků nových mostů. Práci v noci vyžadují i náročné akce, které by neměly být přerušeny, anebo pro ně v noci byly vhodné klimatické podmínky. Jde např. o betonáž mostních objektů či vozovky. K betonování mostovek za umělého osvětlení se přistoupilo třeba u mostu přes Blšanku na budovaném obchvatu Lubence na dálnici D6. Práce v noci je náročná na koordinaci činností a taky na bezpečnost pracovníků. Je nutné si taky uvědomit, že nelze posuzovat jen hluk ze samotné stavby, ale problém je i např. návoz materiálu a obtěžování hlukem z provozu na okolních komunikacích. 

Jaká opatření byla přijata, aby se urychlila jednak příprava a jednak samotná výstavba? S jakými obstrukcemi se nejčastěji setkáváte? Co byste doporučoval změnit?

Podstatnou úpravou vedoucí k urychlení procesu přípravy bylo schválení novely zákona č. 416/2009 Sb. Liniový zákon. Ten v roce 2020 prošel celým nezbytným legislativním procesem. Její účinnost započala 1. ledna 2021. ŘSD si od novely slibuje zkrácení přípravy v některých případech až v řádu několika let. Je ale k tomu třeba provést i rekodifikaci stavebního práva. Obstrukce se totiž nejvíce týkají povolovacích procesů, kdy jsou napadána vydaná závazná stanoviska, podávány rozklady či odvolání k územním rozhodnutím či stavebním povolením. Bohužel loňská situace okolo pandemie koronaviru se projevila právě v přípravě staveb a ve fungování jednotlivých úřadů.

Pomalu každé stanovisko je třeba urgovat a termíny pro jejich vydání nejsou zdaleka dodržovány. A když těch stanovisek potřebujete přes 200 jako na stavbě SOKP 511 Běchovice – D1, nelze se divit, že příprava dopravních staveb trvá tak dlouho. Bohužel i procesy správních řízení jsou dlouhé a složité, kdy v některých případech čekáme i 3 roky na vydání příslušného rozhodnutí a v případě odvolacích procesů je rok čekání na nabytí právní moci běžná věc. Problémy jsou i v majetkoprávní přípravě, kdy jednotlivé procesy trvají neúměrně dlouho a nejasná legislativa je v mnoha případech zneužívána a bohužel i úspěšně. Všechny tyto aspekty blokují výstavbu nových dálnic a sil. I. třídy v České republice. 

Ve výstavbě se snažíme práce urychlit zejména optimalizací harmonogramů staveb. Pro jejich tvorbu byla Státním fondem dopravní infrastruktury vydána metodika a už v přípravě staveb klademe velký důraz na optimalizaci harmonogramů v rámci zadání stavby. Zároveň ve většině zakázek na opravy na více zatížených dálnicích a sil. I. třídy je jedním z hodnotících kritérií doba výstavby, což v mnoha případech přináší zásadní urychlení staveb. Zprovoznění některých významných investičních akcí se podařilo urychlit i po dohodě se zhotovitelem a optimalizací stavebních prací.

Bohužel stávající legislativní prostředí v České republice přes všechny pozitivní změny stále brání optimální a rychlé přípravě dopravních staveb. Nárůst byrokratických postupů zejména ze strany úředníků ve spojení se spekulativním chováním odpůrců jednotlivých staveb dopravní infrastruktury je základní překážkou dokončení základní dálniční a silniční sítě. Je nutné procesy výrazně zjednodušit, odstranit nekonečnou byrokracii a neumožňovat opakovaně napadat jednotlivé procesy. Současný systém umožňuje odpůrcům najít mnoho možností, jak stavbu zablokovat – od územního plánu až po stavební povolení. 

Je nutné procesy výrazně zjednodušit, odstranit nekonečnou byrokracii a neumožňovat opakovaně napadat jednotlivé procesy. Současný systém umožňuje odpůrcům najít mnoho možností, jak stavbu zablokovat – od územního plánu až po stavební povolení. 

Jaká je aktuální situace ohledně výstavby silničního okruhu kolem Prahy? Kolik kilometrů je hotovo, kolik je v přípravě a jak to vypadá s termínem dokončení?

Silniční okruh kolem Prahy (neboli dálnici D0) tvoří 11 staveb v celkové délce téměř 83 kilometrů. V současnosti je zprovozněno 40,8 kilometrů, tedy zhruba polovina z plánované trasy. V různém stádiu přípravy jsou nyní zbývající čtyři úseky. Nejdále v přípravě je ten nejpotřebnější, a to mezi Běchovicemi (D11) a D1 zvaný jako stavba 511, který je ve fázi vydaného nepravomocného územního rozhodnutí.

Bohužel se nyní řeší obsáhlé odvolání v rozsahu až 2 500 stran od bezmála 50 subjektů, na jehož vyřízení nemá ŘSD žádný vliv. V současné době, 5 měsíců po vydání nepravomocného územního rozhodnutí, není z důvodu napadení systémové podjatosti odvolacího orgánu Magistrátu hl. m. Prahy, rozhodnuto, který orgán bude rozhodovat o odvolání. A příprava stavby tak prakticky stojí, přestože máme zpracovanou dokumentaci pro stavební povolení a jsme připraveni vykupovat pozemky.  Ovšem i přes tuto komplikaci ŘSD pokračuje v další přípravě této i ostatních staveb SOKP, kdy v severní části Prahy se v roce 2021 budou zpracovávat dokumentace EIA, bezprostředně poté, co dojdeme ke shodě nad technickým řešením se zástupci hl. m. Prahy. 

Termín dokončení je velmi obtížné nyní predikovat. Věřím, že mezi dálnicemi D1 a D11 by se na konci roku 2025 mohlo jezdit. Ale cesta k tomu bude ještě hodně trnitá. 

Jaká je situace s modernizací D1? Proč se nebudují šestipruhy?

Modernizace D1 se chýlí ke konci, přičemž rok 2020 byl zásadní. Pracovalo se na sedmi úsecích v délce 71 kilometrů. Zprovozněny byly dva úseky v celkové délce 15,9 kilometrů, a to u Velkého Meziříčí a mezi Souticemi a Loktem. Práce v roce 2021 tak budou pokračovat ještě na pěti úsecích s tím, že na úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem budou práce probíhat pouze na části úseku ve středním dělicím pásu a po dobu pouhého měsíce. Po celou stavební sezónu se bude pracovat na 4 úsecích v délce 41 kilometrů. Omezení na dálnici D1 související s její modernizací skončí podle harmonogramu v říjnu tohoto roku. 

S postupným rozšiřováním dálnic na šest pruhů se počítá, a to v případě dálnic D5, D8, D10 či D11. Dálnice D1 je zkapacitněna na šest pruhů od Prahy až po Mirošovice. ŘSD intenzivně připravuje též rozšíření na 30 kilometrů dálnice D1 kolem Brna (sedm úseků mezi Kývalkou a Holubicemi). Modernizace D1 přinesla rozšíření tělesa dálnice o 75 cm v každém jízdním pásu, což se na šíře dálnice jednoznačně projevilo a přispěje to ke zvýšení bezpečnosti. Od širších parametrů se upustilo, a to kvůli přípravě, v níž by bylo nutné mj. projít procesem EIA či získáním územního rozhodnutí a náročnou majetkoprávní přípravou. Všechny tyto kroky by mohly přinést nežádoucí časovou prodlevu. Stav dálnice D1 přitom vyžadoval neodkladný zásah, jelikož dálnice byla na hraně (někde již za ní) své životnosti. Zároveň se počítá, že dostavbou dálnice D35 v úseku Opatovice – Mohelnice dojde k ulehčení provozu na dálnici D1. Přesto však v rámci modernizace byly nové mosty a nadjezdy vystavěny tak, aby případné rozšíření dálnice D1 na šestipruh v budoucnu umožnily.

Modernizace D1 se chýlí ke konci, přičemž rok 2020 byl zásadní. Pracovalo se na sedmi úsecích v délce 71 kilometrů. Zprovozněny byly dva úseky v celkové délce 15,9 kilometrů, a to u Velkého Meziříčí a mezi Souticemi a Loktem. Práce v roce 2021 tak budou pokračovat ještě na pěti úsecích

Jaká je situace ohledně mostů, které má ŘSD ve správě? Kolik jich je, jaký je stav a co se konkrétně dělá pro zlepšení stavu?

ŘSD má v současné době ve správě celkem 5027 mostů. V posledních letech investujeme velké množství finančních prostředků jak do prohlídek a diagnostik těchto mostů, tak samozřejmě do jejich oprav a rekonstrukcí. Evidovali jsme v loňském roce 4 mosty ve stavebním stavu havarijní (VII) a všechny tyto mosty byly či jsou v opravě. Bohužel značné množství mostů je ve stupni VI – až 120. Ale cca polovina jich byla opravena v loňském roce, kdy jsme do oprav investovali až 2,6 mld. Kč a další opravy plánujeme na rok 2021 a další roky. Zároveň oproti dřívějším letům probíhají kontinuálně běžné, hlavní a mimořádné prohlídky a případně diagnostiky tak, abychom měli stav mostů ve správě ŘSD stále pod kontrolou. Věřím, že do budoucna bude dostatek finančních prostředků (alespoň 2,5 mld. Kč ročně) na opravy a údržbu mostů, abychom byli schopni udržovat mosty v uspokojivém stavu.  

Jaká je situace ohledně mýta? Od konce roku 2019 má ČR moderní mýtný systém. Jak funguje? Jsou nějaké problémy např. s rozsahem zpoplatnění? Dochází k objíždění zpoplatněných úseků?

Situaci ohledně mýta lze hodnotit jen pozitivně. Systém nevykazuje žádné problémy. Přes jarní propad z důvodu pandemie koronaviru dochází v průběhu roku k významnějšímu nárůstu výběru mýta oproti roku 2019 (k 30. 11. 2020 to bylo 402 milionů korun). Z toho vyplývá prakticky 100procentní účinnost systému, a samozřejmě se pozitivně projevuje i rozšíření mýtného systému na silnice I. třídy. Zatím neevidujeme zásadní problémy s objížděním zpoplatněných úseků, ale situaci samozřejmě monitorujeme.  

Ing. Radek Mátl. (zdroj: ŘSD)

A jak jste s pandemií koronaviru bojovali v ŘSD? Jak to vypadá s kompenzacemi zhotovitelům?

Pandemie koronaviru samozřejmě měla negativní dopad i do fungování ŘSD. Ale musím přiznat, že částečně i pozitivní. Řada jednání se nuceně přesunula na elektronickou formu a poměrně rychle jsme na tento systém komunikace byli schopni přejít. Nedocházelo tak prakticky žádným zásadním zpožděním v procesech ŘSD.

Dá se říct, že řada procesů se tak i výrazně zefektivnila. Jarní měsíce jsme zvládli i bez onemocnění našich zaměstnanců nemocí COVID–19. Bohužel v létě a na podzim byla situace už výrazně jiná. Nemoc postihla řadu našich zaměstnanců, některé i těžce. A bohužel i u nás v současnosti evidujeme na koronavirus jedno úmrtí.  Pracovně jsme však rok 2020 zvládli i v této těžké situaci a za to chci touto formou všem zaměstnancům ŘSD poděkovat. 

Princip kompenzací zhotovitelům za práce v nouzovém stavu na základě vládního usnesení přinesly na stavby určitý klid a nedošlo tak k přerušení prací a prakticky byly dodrženy harmonogramy staveb. O tom svědčí i rozpočet ŘSD loňského roku. Všechny kompenzace za práce v jarním nouzovém stavu se podařilo vyplatit zhotovitelům do konce loňského roku – jednalo se o celkovou sumu přesahující 600 milionů korun.

Postup při kompenzacích za podzimní období nouzového stavu se aktuálně řeší na úrovni Ministerstva dopravy. 

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here

Aktuálně

Pražské elektrobusy rozšiřují svou stáj

Právě probíhající středoevropský veletrh Czechbus představil nový elektrobus z dílny Škoda Transportation. Zbrusu nový model Škoda E'CITY bude provozovat Dopravní podnik hl. m. Prahy...

Podcasty

Podcasty na Spotify Apple podcasts